om_0421_web | Page 70

Pestrou skladbu účastníků jsem volila také proto , aby docházelo nejen k interakci profesionálních hudebníků růžných zaměření , ale i k interakci zkušených improvizátorů s těmi méně zkušenými . Setkání organizuji na rodinné chatě , která má díky přilehlému lesu , okouzlujícímu výhledu na kopec Medník a houkajícím lokomotivám s ozvěnou z údolí romantickou atmosféru trampských posázavských osad . Podobně „ romantické “ jsou i okolnosti pobytu – studna s vodou namísto tekoucí vody v domě , kadibudka na zahradě , omezené zdroje elektřiny , spaní ve spacácích ve sdílených pokojích , ledová sprcha pod pumpou a hmyzí společníci . Podmínky připomínají letní tábor , účastníci se podílejí nejen na tvůrčích aktivitách , ale i na přípravě jídla , mytí nádobí , péči o prostory , uklízení . Jsme vzdáleni od města , koloběhu starostí , internetu i od našich rodin či partnerů a toto pomyslné odstřižení usnadňuje společné soustředění na tvorbu a výzkum . Klíčová otázka našich setkání pak zní : „ Jak pěstovat schopnost citlivého poslouchání či naslouchání a vnímání okolí , ostatních i sebe sama ?“ Celý proces je otevřený a kdokoliv může přijít s jakýmkoliv podnětem . Každý je svým způsobem zodpovědný za celek a za jeho celkovou spokojenost , fyzickou a psychickou pohodu , společnou tvorbu a dalo by se říci kolektivní růst .
Listening – poslouchání
Jak jsem předznamenala , téma „ listening “ čili poslouchání 1 stojí v popředí našeho zájmu a promítá se do většiny našich aktivit . Jednou z nich je každodenní soundwalk čili zvuková procházka . Soundwalk má přivést pozornost k poslouchání prostředí , v němž se nacházíme , a zkoumání místa skrze zvuk . Na zvukových procházkách společně mlčíme a na vybraných místech se zastavujeme , abychom se soustředili výhradně na poslech . Bezprostředně po návratu navazujeme na soundwalk volnou improvizací . Následuje individuální reflexe procházky i improvizace a skupinová reflexe , v níž své postřehy společně diskutujeme . Určitá pozorování se při tom opakovala . Všímali jsme si podobných aspektů , ačkoliv naše dojmy se často lišily . Postupně jsme začali rozvíjet určité aspekty slyšení , vnímání a přístupy k poslouchání . Z našich diskusí vyplynula následující témata , jež jsme formulovali do zadání či inspiračních podnětů pro poslechové procházky . Ve způsobu poslouchání jsme rozlišovali mezi fokálním a globálním posloucháním ( focal and global listening podle Pauline Oliveros 2 ). Rozdíl by se dal přiblížit k fungování čočky fotoaparátu , s níž můžeme zaostřit na jednu věc , kterou tak vidíme zcela ostře , zatímco ostatní objekty v hledáčku jsou rozmazané , nebo čočka zaostří na celek tak , že je vše vyrovnaně ostré , ale nevidíme nic v detailu . Náš sluch pak používáme podobně jako čočku
1 Poslouchání ve smyslu zaměření pozornosti na to , co slyším , nikoliv poslouchání jako výraz poslušnosti vůči někomu druhému .
2 Americká skladatelka a improvizátorka Pauline Oliveros byla klíčovou figurou ve výzkumu poslouchání a improvizace . Její přístup a praxe tzv . deep listening , vedoucí k rozšíření schopností zvukového vnímání , byly zásadní inspirací pro mou práci k tomuto tématu .
68 – 69