om-0222-web | Page 9

STUDIE
VIKTOR VELEK
1 Studie vznikla v rámci projektu Staré mýty , nová fakta : české země v centru hudebního dění 15 . století / Old Myths , New Facts : Czech Lands in the Centre of 15th-century Music . Společný projekt Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky , v . v . i . a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze , GAČR , EXP- RO 2019 – 2023 .
2 Dataci některých skladeb je třeba brát s potřebnou kritickou rezervou . Z literatury a pramenů není vždy jasné , zda vročení patří vzniku skladby , premiéře , vydání tiskem apod . Často tedy uvedený rok spíše naznačuje , do jakého období 50 . let skladba přibližně patří .
3 Novák svou skladbou burcoval před nástupem fašismu už v roce 1937 , viz jeho vlastní vzpomínky a příslušné pasáže v literatuře o něm : NOVÁK , Vítězslav . Vítězslav Novák o sobě a jiných . Praha : Supraphon 1970 , s . 321 . LÉBL , Vladimír . Vítězslav Novák . Život a dílo . Praha : Nakladatelství Československé akademie věd 1964 , s . 247 , 248 , 252 . SÝKORA , Pavel . Novák , Vítězslav . Český hudební slovník . [ online ]. Centrum hudební lexikografie , Ústav hudební vědy FF MU . [ cit . 2022-06-04 ]. Dostupné z https :// www . ceskyhudebnislovnik . cz / slovnik / index . php ? option = com _ mdictionary & task = record . record _ print & tmpl = component & id = 2207 .
4 Doubrava symfonii začal tvořit už v roce 1937 , ale záhy se prioritou stala intenzivní práce na oratoriu Poselství .

Základem této studie je text , který jsem počátkem tohoto roku umístil do sekce Blog webu muzikologického projektu GAČR EXPRO Staré mýty , nová fakta . 1 Pod názvem Repertoárová glosa k 600 . výročí upálení Jana Želivského ( 9 . 3 . 1422 ) zde bylo zveřejněno ohlédnutí za tím , jak a proč do české hudby ( ne ) vstoupil radikální husitský kazatel Jan Želivský .

Brzy se ukázalo jako užitečné , aby tato sonda byla ukotvena v širším kontextu celé recepce Jana Husa a husitství v poválečném období a v tzv . rudých 50 . letech 20 . století . Věcně vzato jde o záměr vhodný pro realizaci formou diplomové / disertační práce či interdisciplinárně obsazeného vědeckého projektu . Proto se tato studie s ohledem na limity rozsahu omezila záměrně nejprve na podání přehledu 2 a následně na zasazení jedné skladby , tj . opery Miloše Vacka Jan Želivský , do celkového kontextu .
Předmnichovské období
Dříve než budou přiblíženy „ Zeitgeist “ a husovsko-husitská tematika v tvorbě českých skladatelů , je třeba ohlédnout se dále do minulosti , konkrétně do 30 . let 20 . století . Tradiční látky v podobě tématu Jan Hus a husitství se chopila nová generace skladatelů , spektrum motivací vzniku vedle tradičních podnětů doznalo rozšíření reflektujícího vývoj doby . Vznik podněcovala různá výročí ( republiky , prezidenta , významných postav husitského středověku , husitských bitev apod .), zvláštní skupinu pak tvoří skladby , kterými autoři varovali před ohrožením ze strany fašizujícího se Německa a kterými vybízeli národ k odvaze a boji za samostatnost . Sem patří skladby známé buď více ( např . Jihočeská suita Vítězslava Nováka 3 , I . „ Chorální “ symfonie Jaroslava Doubravy 4 ), nebo méně ( Hymnus národa Karla Moora , Roháč z Dubé Josefa Stanislava ). Objektivitě zadost bude učiněno poznámkou , že však současně ve společnosti zaznívaly i hlasy kritické ( především ze strany mladších skladatelů , avantgardistů a levicově zaměřených umělců obecně ): podle nich se tradice recepce husovsko-husitské látky přežila , stala se brzdou vývoje , symbolem přežívání konzervatismu apod . Jenže Mnichovská dohoda a následující události zájem o zhudebnění tématu znovu oživily . A to přesně v té podobě , která byla před tím kritizována : ke slovu se dostával pozdní romantismus , smetanovský eklekticismus a tradiční obraz českého vlastenectví zastoupený husitským kalichem a vozovou hradbou . V hudbě šlo o tlak zdola na srozumitelnost , přesvědčivost , přehlednou a střízlivou formu odrážející jasný obsah reagující na aktuální dění , na umění pro lidi a ne na umění pro umění . 5
opus musicum 2 / 2022