om_0122_web | Page 9

STUDIE
PETR CH . KALINA
1 KALINA , Petr Ch .. Vasyl Barvinskyj , ukrajinský žák Vítězslava Nováka . Opus musicum , roč . 47 ( 2015 ), č . 1 , s . 18 – 37 ; KALINA , Petr Ch .. Zenovij Lysko , ukrajinský žák Josefa Suka . Opus musicum , roč . 49 ( 2017 ), č . 2 , s . 25 – 41 ; KALINA , Petr Ch .. Nestor Nyžankivskyj , ukrajinský žák Vítězslava Nováka , Musicologica brunensia , roč . 55 ( 2020 ), č . 2 , s . 127 – 138 .
2 ГРИЦЯ , С [ офїя ]. Колесса Іван Михайлович . In : Українська музична енциклопедія , том 2 . Київ : Національна академія наук України , 2008 , s . 486 – 487 .

V meziválečné době získal na Pražské konzervatoři vzdělání značný počet skladatelů , instrumentalistů a pěvců ze slovanských krajin . Mnozí z nich se po návratu do vlasti stali vůdčími osobnostmi místního hudebního života .

Vedle studentů z Jugoslávie , Bulharska , Slovenska a dalších zemí prošlo ve 20 . a 30 . letech 20 . století konzervatorním vzděláváním v Praze i několik začínajících umělců ukrajinské národnosti z východní části polské Haliče , jimž kvalitní hudební erudice na dobové evropské úrovni pak po návratu domů umožnila účinné angažmá za emancipaci ukrajinské hudební kultury , kterou pomohli pozvednout na kvalitativně vyšší úroveň . Několika těmto muzikantům jsme věnovali své dřívější studie , 1 v aktuálním textu nastiňujeme životní a umělecké osudy nejvýznamnějšího z nich . Mykola Kolessa ( 1903 – 2006 ) výrazně obohatil ukrajinskou hudbu nejen jako uznávaný skladatel , ale coby ceněný dirigent též v oblasti interpretace a hudební pedagogiky . Vzhledem ke své dlouhověkosti měl pak možnost ovlivňovat ukrajinský hudební život hned v několika historických epochách .
Intelektuální a umělecká rodinná anamnéza
Při reflexi osobnostního , intelektuálního a uměleckého vývoje Mykoly Kolessy není možné pominout rodinné prostředí , z něhož pocházel . Mnozí z členů jeho rodiny , předci , vrstevníci i potomci , totiž sehráli zásadní roli v rozvoji ukrajinského duchovního života , vědy a kultury ve východní Haliči . Tento národnostně smíšený region ( žili tu vedle sebe především Poláci a Ukrajinci , významnějšími menšinami pak byli zejména Židé , Němci a Arméni ) si přivlastnila rakouská monarchie již při prvním dělení Polska v roce 1772 . Vládnoucí vrstvu zde tvořili hlavně Poláci ; Ukrajinci ( tehdy zvaní Rusíni ) byli spíše venkovským zemědělským lidem s malým zastoupením intelektuálů typu právníků , lékařů apod . Takřka jedinými vzdělanci mezi haličskými Ukrajinci bývali po dlouhou dobu pouze řeckokatoličtí kněží a jejich potomci , kteří se mnohdy věnovali i světským profesím . To je případ i Mykoly Kolessy , jehož dědeček z otcovy strany i pradědeček z rodiny matky byli řeckokatolickými faráři . Nejstarší ze synů kněze Mychajla Kolessy , Ivan Kolessa ( 1864 – 1898 ), byl vojenským lékařem , který ve volném čase psal básně i prózu a sbíral ukrajinské lidové písně . Ty vyšly roku 1902 ve sbírce Haličsko-rusínské lidové písně s melodiemi , která obsahuje 225 písní a popisy obřadů rodinných událostí ze tří vesnic v Haliči . 2 Aktivity Ivana Kolessy však nemohly být náležitě rozvinuty , jelikož zemřel v necelých 34 letech . Oleksandr Kolessa ( 1867 – 1945 ), druhorozený
opus musicum 1 / 2022