om_0122_web | Page 81

KRITIKA
Z iniciativy muzikologů varšavské univerzity ( Zakład Historii Muzyki Polskiej Instytutu Muzykologii Uniwersytetu Warszawskiego ) pod vedením Tomasze Jeże vznikl rozsáhlý ediční počin Fontes musicae in Polonia , jehož hlavním deklarovaným cílem jsou edice polských pramenů starší hudební kultury ( přibližně do roku 1800 ). Větší část publikací a edic je navázána na rozsáhlý výzkumný projekt , věnovaný hudebnímu repertoáru Tovaryšstva Ježíšova na teritoriu Polsko-litevské unie ( 1565 – 1773 ), řešenému v rozmezí let 2016 – 2021 , částečně také na šířeji koncipovaný projekt repertoáru kostelů i klášterů Slezska v raném novověku . Ačkoli součástí zmíněného výzkumného projektu byla i závěrečná mezinárodní konference , věnovaná jezuitské hudební kultuře , jeho těžiště jednoznačně leží v bezprecedentně bohaté publikační činnosti v horizontu pouhých pěti let . Publikace jsou rozděleny do tří řad dle charakteru : řada A je věnována katalogům důležitých hudebních sbírek , řada B zahrnuje faksimile důležitých pramenů , edice teoretických děl a monografie , řada C pokrývá edice jednotlivých děl či hudebních sbírek z rozmezí 16 .– 18 . století . Řada A zahrnuje celkem šest svazků , z nichž dva jsou blíže recenzovány v tomto čísle Opus musicum , katalogy jezuitských sbírek hudebnin v Kladsku a Braunsbergu ( Braniewo ), stejně jako edice inventářů zrušených jezuitských kolejí budou formou recenzí zhodnoceny v následujících číslech revue . Rovněž šest svazků bylo publikováno v rámci řady B , která má asi nejvíce heterogenní charakter , jelikož zahrnuje aktuální reflexe díla Asprilia Pacelliho , edice raně barokního kancionálu i hudebněteoretických traktátů . Řada C pak obsahuje ohromující množství 31 edic hudebních děl od pozdního 16 . do raného 18 . století . Na této ediční činnosti se také podílelo nejvíce muzikologů , včetně badatelů mimo Polsko : třemi svazky s díly jezuitů Karla Rabovia , Jana Pošívala a Karla Pelikána do řady přispěl i Václav Kapsa z muzikologického pracoviště Akademie věd České republiky . V rámci úvah nad případnou přínosností velkých , alespoň zčásti mezinárodně koncipovaných projektů , lze onen polský chápat jako ideální příklad hodný následování : samotný počet publikací je ohromující ( celkem 43 , některé tituly byly vydány ve více svazcích ), ale zde rozhodně nepřevažuje kvantita nad kvalitou . Také veřejně dostupná forma online prezentace 1 ( paralelně s kvalitní tiskovou verzí ) každé projektové publikace v souběžné anglické a polské jazykové verzi snad přispěje nejen k šíření nových vědeckých poznatků , ale zásadním způsobem také obohatí hudební provoz kvalitním edičním zpřístupněním dosud vesměs neznámého repertoáru . Například v kontextu minimálně dochovaných památek původně bohaté jezuitské hudební kultury v českých zemích představují nejen zmíněné edice Václava Kapsy , ale také edice litanií jezuity Samuela Prauensteina , který na počátku 17 . století působil mimo jiné v Brně či v dolnoslezské Nise , naprosto zásadní přínos . Z těchto důvodů budou vybrané publikace ediční řady představené v rámci samostatných recenzí .
Vladimír Maňas
1 Celý projekt je dostupný na adrese https :// fontesmusicae . pl /.
opus musicum 1 / 2022