om_0122_web | Page 31

STUDIE
Tabulka1 : Získávání nahrávek a poslech hudby přes internet v roce 2001 .
26 MARSHALL , L ., op . cit ., s . 104 .
27 VANDAELE , S . – JANSSENS , J . – BEKEN , T . V ., op . cit ., s . 4 .
28 Tamtéž , s . 4 .
29 Dle studie tvořilo 23 dolarů za CD asi 8 % průměrného měsíčního příjmu české domácnosti . Lze tedy předpokládat , že jen malá část obyvatelstva byla v dané době ochotna si pořizovat originální CD za takto nepřiměřené ceny . Viz MARSHALL , L ., op . cit ., s . 103 .
30 Billboard . 2001 , č . 6 , s . 96 . 31 Tamtéž , s . 96 .
32 KLUSÁK , Pavel . Co je nového v hudbě . Praha : Nová beseda , 2018 , s . 11 .
33 VANDAELE , S . – JANSSENS , J . – BEKEN , T . V ., op . cit ., s . 4 .
34 Napster fungoval na principu bezplatné „ výměny “ a možnosti stažení MP3 uložených na osobních discích uživatelů platformy Napster .
35 COVACH , J . – FLORY , A ., op . cit ., s . 535 .
36 SEABROOK , John . Stroj na hity : uvnitř hudební továrny : pohled do zákulisí světové pop music . Praha : 65 . pole , 2017 , s . 123 .
Věk kategorizovaný
Ne (%)
Ano (%)
Do 24 let
78,1
21,9
25 až 29
84,5
15,5
30 až 39
90,8
9,2
40 až 49
90,7
9,3
50 až 59
98
2
60 a více
100
0
celkem
90,9
9,1
Vzrůstající obliba CD a dostupnost „ prázdných i přepisovatelných “ médií společně s cenami originálních alb v České republice v devadesátých letech podporovaly pirátství a černý trh s hudebními alby . Elavsky uvádí , že v roce 2002 bylo pravděpodobně každé druhé CD v Česku pirátskou kopií ; 26 ve světovém kontextu se jednalo o každé třetí album . V roce 2005 dosáhla globální hodnota pirátských hudebních produktů astronomických 4,5 miliard dolarů . 27 Online sdílení nahrávek dramaticky snížilo prodej hudebních CD nosičů , i když o přímé kauzalitě mezi oběma jevy se mezi muzikology vedou spory . 28 Vypalování CD v domácích podmínkách či v copy centrech nabralo v devadesátých letech na intenzitě . Důvodem už nebyla motivace vlastnit nelegální domácí či zahraniční nahrávku z důvodu politických nebo nemožnost originální nahrávku legálně pořídit . Za rozkvětem nelegálního šíření nahrávek stál prozaický důvod , a to neúměrně vysoké ceny jednotlivých alb ; Elavsky uvádí , že průměrná cena zahraničního CD ( např . skupiny R . E . M .) se vyšplhala na 23 dolarů , kdežto čeští hudebníci se prodávali za 12 dolarů . 29 Obdobné informace nalézáme v červnovém čísle ročníku 2001 periodika Billboard , které se v jednom textu věnuje značnému finančnímu propadu nahrávacích společností z důvodu rozšíření pirátských kopií a neúměrných cen CD nosičů . Například společnost POPRON zaznamenala v roce 2000 meziroční pokles příjmů o 32 %. 30 Na propojení pirátství a neúměrných cen se však poukazuje i zde – průměrná česká mzda byla v té době 13 500 Kč a cena za jedno CD ( 600 Kč ) odpovídala obědovému menu pro několik osob . 31 Za zlomový okamžik pro šíření hudby na internetu 32 lze považovat rozšíření služby Napster , kterou začal v roce 1999 poskytovat Shawn Fenning . 33 Napster , jenž umožňoval šíření hudby bez nutnosti nákupu , 34 předefinoval vztah mezi hudebním průmyslem a zákazníky 35 a zastavil finanční prosperitu devadesátých let . Zdroje uvádějí , že v roce 2002 vyšlo deset nejprodávanějších alb v počtu 33,5 milionů kusů , což představovalo poloviční množství oproti roku 2000 . 36 V letech 2000 – 2002 klesly tržby nahrávacích společností o 12 %. Napster ukončil činnost v roce 2001 ; přispěl k tomu soudní spor se skupinou Metallica , která ho v roce 2000 žalovala z důvodu nelegálního zvěřejnění skladeb
opus musicum 1 / 2022