potřebu studentů herectví - budoucích herců , kteří nejprve hledají sami sebe , hledají svůj hlas a postupně objevují , že hlas je vždy spojen s tělem-životem . Trénují techniky řeči , učí se mluvit barevně , poznávají jevištní řeč a mnohé další , leč rétoriky je dnes vyučováno žalostně málo .
Herečka , dabérka , jazyková poradkyně na DAMU , s vtipem a nadsázkou poukazovala na nešvary dnešní mluvy . Chybí úplně normálně dodržovat český přízvuk , tzn . dát přízvuk na první slabiku . Chybí kadence českých oznamovacích vět . Zřejmě by bylo zapotřebí znovu pochopit a přijmout základ dabingu , a tím je práce s emocemi . Už se nezkouší , neladí se , ale „ jede “ se na první dobrou : rychlo-dabing . Na některých stanicích rozhlasu , televize se objevuje množství chyb v mluveném slovu a zdá se , že to snad nikomu nevadí , vždyť dnes má všechno extra tempo : rychlo-zprávy .
Dramaturgyně , vš . pedagožka , teoretička a kritička zdůrazňovala , že se nedá pracovat odděleně jen s hlasem , anebo jen s tělem . Všudypřítomný strach člověku vnuká kontroly , pak je však třeba umět uvolnit tělo , pak uvolnit hlas , jehož ozvučeným korpusem je tělo , přirozeně dýchat …
A co z toho všeho plyne ? Hraje se v naší české kotlině na smutnou notečku ? ztrácí se tvořivá hra s mateřštinou „ hezky česky “? Můžeme si povšimnout změn , souhrnně řečeno , úroveň mluvy se všeobecně zhoršuje . Chybí nám vůbec , že se kultura projevu , slyšitelný prožitek v řeči a kvalita řeči nějak vytrácí ? Rétorika není vyučována , tedy v dostatečném rozsahu , většinou jen soukromě za nemalý peníz . Člověk pak slyšívá kolem sebe hlasy nevýrazné , s nesrozumitelnou výslovností , nepříjemně posazené hlasy nebo hlasy hojně užívající „ vatu “ apod . Nemusím se nutně vracet jen do vzpomínek , abych si vybavila hlasy podmanivé , charismatické , sametové či medové , hlasy zvučné jako zvon … Zdeňka Štěpánka , Jana Wericha , Borise Rösnera , Dany Medřické , Františka Filipovského , Mirka Horníčka , Miroslava Moravce a řady dalších , nezapomenutelných a rozpoznatelných hlasů … Naštěstí i v dnešní rozporuplné době najdeme „ vzorové “ hlasy nositelů známých jmen např . Alfréda Strejčka , Josefa Somra , Valérie Zawadské , Pavla Soukupa , Libušky Šafránkové , Jany Hlaváčové …
Výstupy z příspěvků konference HLASOHLEDu sice v souhrnu vyznívají trochu pošmourně , ale naději si nedejme vzít . Vyžadujme a chtějme dbát na kultivovanou podobu české řeči alespoň ve veřejném prostoru , tedy na rozhlasových stanicích , v televizi , u moderátorů , politiků . Kdysi tu panovala němčina , pak byla vnucována ruština a dnes se nám tu rozmáhá angličtina ( anglicismy v češtině , jiná melodie věty , zkracování , ztráta české zvukomalebnosti slova atd .). Jsme Češi , tak mluvme hezky česky ! Ale to už by bylo na další téma k zamyšlení .
„ Hyne jazyk ? Je ohrožený a ohrožovaný . Jako vrabci , chocholouši , rosničky , stovky dalších , mnoho rostlin a voda a vzduch … Zodpovědní jsme všichni . Nejvíc učitelé , novináři , veřejní mluvčí .“
Miloš Horanský