To jsou činnosti, jež dítě nutně potřebuje k tomu, aby se paměťové stopy v mozku zaznamenaly správně a natrvalo. Manipulace s předměty je úplně prosta složitostí, učitel ukázku, jak s předmětem pracovat (Montessori, M. 2001. S. 34-35), často vůbec nekomentuje. Také při následném hledání správné cesty chyby dítěte nekomentuje ani neopravuje. Přesto dítě po naplnění své aktuální potřeby určitého typu činnosti zvládá s pomůckou správně nakládat a rozlišuje její základní kvality, a to díky zpětné vazbě již v materiálu samém obsažené. Nezasahování učitele přináší sebeúctu a sebedůvěru, respektive tyto hodnoty, se kterými se dítě již rodí, nejsou nevhodnými zásahy zvenčí likvidovány. Radost a uspokojení dítěte, které právě úspěšně dokončilo svůj úkol, nelze nahradit odměnou ani pochvalou, natož vynutit hrozbou či trestem.
Závěr
Pokud připravujeme a používáme funkční prostředí Montessori, měli bychom si být vědomi toho, že když uspějeme, vpouští nás dítě skrze své neskrývané potřeby a tužby do svého vnitřního světa. Proto bychom se vůči dítěti právem měli chovat uctivě, v tomto prostředí jsme totiž hosty. V období nejvyšší člověčí citlivosti na zásahy zvenčí a téměř nulové kritičnosti vůči okolí, to znamená ve věku od nula do šesti let, v podstatě neexistuje šetrnější cesta vedení a ovlivňování dítěte než skrze kvalitní, to jest podnětné, dostupné a dětským potřebám odpovídající prostředí. V tomto vidím pedagogiku Montessori jako jedinečnou a nezastupitelnou. „Mít důvěru v dovednosti /svého/ dítěte je nejpřímější cesta k úspěchu.“(Harald, L. 2008)
Literatura:
Montessori Maria, Tajuplné dětství, SPS, Praha 1998. (1)
Rýdl Karel, Metoda Montessori pro naše dítě, FF Univerzity Pardubice, Pardubice 2007. (2)
Montessori Maria, Objevování dítěte, SPS, Praha 2001. (3)
Harald Ludwig a kol., Vychováváme a vzděláváme s Marií Montessoriovou, Univerzita Pardubice, Pardubice 2008. (4)
O AUTORCE:
Mgr. Marcela Burešová
Je celoživotně učitelkou, od r. 2010 také lektorka Montessori. V praxi používá již deset let přístup manželů Kopřivových "Respektovat a být respektován", je-li to nutné, tak také prvky pevného objetí.
V posledním roce se zabývá syndromem zavrženého rodiče, pomáhá předat dítě, kde tento syndrom v rodině hrozí nebo již existuje.
Zajímá se o přirozené postupy, jak pomoci narovnávat chování dítěte skrze regulaci tzv. "připraveného prostředí".
Tři roky provozovala Klub Montessori Jičín u sebe doma, nyní pracuje jako učitelka Montessori ve státní mateřské škole v Dětenicích.
II III II 57