V psychologických studiích se objevují případy, kdy v rodině týrané děti považovaly hrubé
zacházení a násilí za součást životní normality, podle níž se řídily (resp. byly nevědomě řízeny
svými naučenými modely) i v prostředí, v němž se týraní a hrubost již nevyskytovaly, nebo si
takové prostředí znovu i v dospělosti vytvářely. Bylo by možné toto „nasátí“ určitého typu prostředí
využít i v pozitivním slova smyslu?
Mnozí lidé si pochvalují, že začít s dětmi pracovat na určité specializaci (např. ve sportu, v
uměleckém, či vědním oboru) již v raném dětství nese pozorovatelné plody. Malé dítě je poddajné,
obvykle oceňuje pozornost dospělých, nese v sobě touhu dělat věci správně. Tímto způsobem
mohou mnozí rodiče snadno využít své ratolesti k naplnění vlastních ladem nechaných tužeb. Kolik
z nás se však zamýšlí nad tím, zda již velmi malé dítě může jednat podle vlastních potřeb a
naplňovat (resp. rozpoznávat a naplňovat) své vlastní tužby?
Řád - dosažitelnost - svobodná volba: to je Montessori
V pojetí výchovy a vzdělávání italské lékařky a vědkyně Marie Montessori to možné je. V
prostředí Montessori je podchycen řád trvalého umístění jednotlivých věcí, stejně jako účelnost
jejich použití. Prostředí je na první pohled velmi přehledné, srozumitelné, jednoduše vnímatelné a
obsahuje informaci o zpětné vazbě (zda činnost proběhla úspěšně, či ne). Je to základní nástroj k
nepřímému ovlivňování jednání a chování dítěte, díky kterému není zbytečně narušován proces
normalizace (vracení se k vlastní přirozenosti) ani autonomie dítěte.
Věci a materiály jsou snadno dosažitelné, jsou bezpečné a vybízí k experimentům. Každý se
vyskytuje právě v jednom exempláři, takže děti jsou nuceny se o případné spolupráci domlouvat,
nebo si své pracovní místo domluvou uhájit pro sebe. Práce s pomůckami má svá přesná pravidla a
dítě je povzbuzováno v tom, aby je objevovalo a realizovalo. Díky tomu se učí porovnávat, spojovat
i rozlišovat. Rozvoj, který se děje v mozku dítěte, je usnadněn právě oddělením jednotlivých kvalit
(např. délky, tíhy, objemu, barev aj.). „Každé dítě si může volit – co chce dělat a čím se chce
zabývat, - na kterém místě to chce dělat, - s kým to chce dělat a jak dlouho se tím chce zabývat.“ 2
Každá z pomůcek se specializuje na jednu danou vlastnost. Dobře připravené prostředí také
umožňuje, aby dítě bylo neustále vystavováno přirozeným důsledkům své činnosti, a to během
všech částí určité aktivity včetně příprav a konečného úklidu.
Prostředí Montessori zrcadlí přirozenost dítěte
Připravené prostředí je úzce spjato s připraveností učitele, s kvalitou a typem pomůcek a
materiálů, s dobře promyšlenými postupy, s principy svobodné volby a zodpovědnosti, s vhodným
složením dětské skupiny (její věkovou heterogenitou), která umožňuje předávání různých typů
zkušeností a informací. Prostředí Montessori bylo vytvořeno bezprostředně dle potřeb
vypozorovaných z chování dítěte, z jeho jednání při jeho seberealizaci. Pozorování je také hlavní
2 K. Rýdl: Metoda Montessori pro naše dítě, FF Univerzity Pardubice, Pardubice 2007, s.18.