Muzikoterapie 18, 19 Prosinec 2024 | Page 42

Recenze
Silverman , Yehudit . Vnitřní příběhy . Práce s mýty a pohádkami v terapii . Portál , Praha : 2024 , ISBN 978-80-262-193-5
Kniha kanadské arteterapeutky , jak sama uvádí , je určena pro terapeuty , tvůrce a hledače . Seznamuje nás s terapeutickým přístupem využívajícím širokou škálu uměleckých prostředků , který nazvala Vnitřní příběhy , a jehož cílem je využít pohádky , příběhy a mýty k nalezení skrytých nebo neuvědomovaných částí nás samých a kreativně s nimi pracovat .
Kniha slouží jako praktická příručka , přesto je zde věnován poměrně velký prostor i vymezení celkového teoretického rámce , který tvoří první část knihy . Autorka zde seznamuje čtenáře se základními pojmy a koncepty celého procesu . V rámci teoretického vymezení jsou popsány základní prvky expresivních terapií především tvůrčí projekce a estetický odstup . Dále je důležité sledovat různé způsoby vnímání a prožívání světa i preference při kreativní činnosti . Při kreativní činnosti nás samých i klientů je důležité znát preference týkající se faktoru času ( rychle-pomalu ), zaostření ( zblízka – na dálku ), důležitosti produktu nebo procesu , zaměření externí nebo interní a tvoření za pochodu nebo podle struktury .
Další kapitola podrobně popisuje fáze tvůrčího procesu a následné využití těchto znalostí v rámci terapie s ohledem na klienta i terapeuta . V rámci tvůrčího procesu prochází všichni zúčastnění fází přípravy , ponoření , inkubace , iluminace a verifikace . Při popisu terapeutického rámce se autorka zamýšlí nad dovednostmi terapeuta obecnými i specifickými pro tento přístup . Na závěr popisu jednotlivých dovedností uvádí autorka otázky , které nám pomohou určit vhodnost tohoto přístupu pro nás nebo pro jednotlivé klienty .
Příběhy si lidé vyprávějí odnepaměti a jsou součástí kulturního dědictví , ovšem Silverman zde upozorňuje na vhodnost pouze archetypálních příběhů pro práci s Vnitřními příběhy , protože je potřeba , aby obsahovaly prvky hledání nebo cesty , kdy hrdina překonává překážky , bojuje nebo prožívá jiné náročné situace . Hrdina není vnímán jako konkrétní osoba , ale jako archetyp s typickými vlastnostmi a specifickými vzorci chování , které tvoří jakousi šablonu pro práci s Vnitřními příběhy . Autorka dále popisuje 12 fází cesty hrdiny , které vycházejí z prací J . Campbella a CH . Voglera . Každá fáze je stručně vysvětlena , doplněná příklady známých příběhů , pohádek nebo mýtů a dána do souvislostí s procesem Vnitřních příběhů . Vedle