Arteterapeutickou technikou by tato technika byla , pokud by instrukce muzikoterapeuta / -tky akcentovala výtvarný projev zřetelně a pozornost klienta byla nasměrována přímo na volné čárání .
„ Volné čárání “ tzv . scribbling ( čmárání ), velmi zdařile užívá při své práci Magdalena Westman Kocábová ( 2023 ), arteterapeutka či facilitátorka kreativního malování . 5 / „ Volné čárání “ totiž tvoří základ pro další zpracování klienty , z čehož „ vznikly “ její výtvarné metody triangl , dům a pohlednice . Obrazovou část z jednotlivých , zde uvedených metod , lze nahlédnout v autorčině nové knize Arteterapie , od individuální zkušenosti ke kolektivním souvislostem . 5a /
Předmět muzikoterapie si připomeňme se Zlaticou Mátejovou ( 1991 ). Jde v ní o záměrné a systematické působení jednotlivých složek hudebního projevu výrazově umocněného o prvky slovesného , výtvarného , dramatického a pohybového umění , na jedince s různým handicapem ( fyzickým , mentálním , duševním ). Autorka Mátejová ( 1991 ) poukázala na využití složek umění v muzikoterapii ( dále MT ). V MT je využíváno hudební umění v těsném spojení s výtvarnem , literárním , dramatickým a pohybovým uměním , a to u ohrožených , postižených a narušených jedinců všech věkových kategorií . Umění navozuje nové způsoby vidění , poznávání , odhalování , chápání a posuzování světa , umožňuje vysvobození handicapovaných z jejich světa uzavřenosti a samoty . Mnohostrannost uměleckého vnímání podněcuje kreativitu , umožňuje sebevyjádření a nové způsoby komunikace . „ Komunikace prostřednictvím umění zvyšuje citlivost vnímání člověka a ten se stává lidštějším , společenštějším a méně osamělým “. 2a /
Receptivní muzikoterapie Léčebné působení hudby vidíme v rovině aktivní hudby jako muzicírování a v rovině poslechové - receptivní hudby . Receptivní hudba kladně ovlivňuje vegetativní funkce tj . např . svalové napětí , motoriku , srdeční rytmus , krevní tlak , tepelnou regulaci apod . Hudba představuje specifickou komunikaci , která umožňuje domluvit se i s těmi jedinci , u kterých je narušena verbální komunikace a jsou narušeny i jiné mezilidské kontakty ( např . lidé bojící se dotyku apod ). Receptivní kontakt s hudbou působí jako ventil pro emoce . 6 / Poslechová muzikoterapie bývá označována také jako pasivní muzikoterapie . Se slovem pasivní v tomto kontextu příliš nesouhlasím , neboť v receptivní muzikoterapii jde o „ schopnost naslouchat “, vnímat emoce , nechat na sebe hudbu působit a klienti také hudbu i jinak kreativně zpracovávají .