Zamyšlení Mileny Betti
Poslechem hudby k vyladění těla i mysli By listening to music to tune body and mind
Ať už jsme muzikantem či laikem , dobře víme , jak ohromný dopad má na člověka hudba . A to nejen na naše pocity a emoce , ale také na naši mysl a tělo . Hudba dokáže prokazatelně regulovat krevní tlak , snížit stres i úzkost , může mít pozitivní vliv na klienty / pacienty se srdečními chorobami , uklidňuje při stomatologickém ošetření , v porodnictví , ošetřovatelství , fyzioterapii , speciální pedagogice , v paliativní péči . O tom všem ví své muzikoterapie . Rovněž není nic převratného vědět , že naše těla a buňky jsou zdrojem energie a elektromagnetických vln , které vibrují na určitých frekvencích . To vše už dávno potvrdila i moderní věda a teoretická fyzika . Existují totiž frekvence , které můžou mít pozitivní účinky na naše duševní zdraví . Zde se hudbě dostává mocného nástroje formou solmizace - solfeggio frekvence .
Co je to solfeggio ? Označuje formu solmizace , tedy systém , který používá sedmi základních slabik ( do , re , mi , fa , sol , la , si ) k reprezentaci sedmi základních tónů stupnice . Prvotně se jednalo o starodávný tonální rozsah s původní stupnicí o šesti tónech ( ut , re , mi , fa , sol , la ). Italské slovo solfeggio tj . solmizace , slouží k určování výšky tónů ( frekvencí ). Jednotlivé tóny stupnice byly totiž laděny jiným způsobem a v jiných výškách , než je tomu dnes . Solfeggio frekvence by měly představovat základní tóny , které nejlépe souzní s naším tělem a organismem . Vědci si dnes pokládají otázky , jakým vlivem určité frekvence působí na člověka , zda-li a jak nás mohou ovlivnit pozitivním či negativním způsobem .
Zastavme se v dnešním setkání , výběrově , u dvou frekvencí : 528 Hz a frekvenci 432 Hz , včetně několika zajímavostí kolotajících kolem nich .
528 Hz ( mi ) Tón mi je považován za frekvenci lásky . Vědci byla tato frekvence použita při výzkumu DNA a umožnila jim její snadné dělení a sestavování opravených částí DNA . Frekvence je používána ke zvýšení životní energie , probouzí tvořivost a radost ze života . Tón 528 Hz zní podobně jako C5 ( o trochu výš ) současného ladění ( komorní A přibližně 440 Hz ).
A jak je to vlastně s laděním nástrojů ? Dnes si můžeme říct , že kolem referenčního tónu , tj . komorní A , panovala v minulosti značná nejednotnost . Hudební historie nám může na mnoha příkladech doložit , že až do 19 . stol . se jeho výška velmi lišila . Například v milánské La Scale vzrostlo komorní A až na 451 Hz , což bylo dobře zaznamenáno ladičkami . Největšími odpůrci vzestupné tendence komorního tónu byli samotní zpěváci , kteří si stěžovali na bolesti hlasivek . Jako první pokus o standardizaci komorního A lze považovat rok 1859 , kdy bylo na popud zákona francouzské vlády , stanoveno komorní A na 435 Hz . Dnes , přes veškerý historický zmatek , je komorní A ustáleno na 440 Hz , což představuje oficiální standard a je široce používán po celém světě . Nutno však poznamenat , že existuje řada orchestrů , který tento standard nedodržuje a ladí dle své potřeby ( např . Bostonský symfonický orchestr ladí na A = 441 Hz , téměř všechny moderní orchestry v Rakousku a Německu ladí na A = 443 a další ).