Hudební nástroje období renesance a raného baroka k nahrávce Missa sancti Wenceslai
Musical instruments of the Renaissance and early Baroque period to the record
Monika Klimešová
Zde uvedené hudební nástroje tvoří kompletní instrumentální složku , která byla zastoupena při tvorbě nahrávky díla raně barokního skladatele Adama Václava Michny z Otradovic ,, Missa sancti Wenceslai “ z roku 2019 . Pro názornou představu o vzhledu tehdejších hudebních nástrojů jsem záměrně použila dobových pramenů . Původní nástroje se dochovaly jen v malé míře a jsou povětšinou uloženy v muzejních či soukromých sbírkách . V době romantismu byla velká část těchto starých nástrojů necitlivě přestavována dle dobových představ a požadavků a bohužel tak bylo nenávratně zničeno mnoho krásných nástrojů z doby renesance a baroka . Proto originální nástroje jsou velice vzácné . Soubory staré hudby , které chtějí interpretovat co nejvěrněji daná díla tohoto období většinou používají kopie originálních nástrojů .
Obrázek je ilustrační a je sestaven dle předlohy Theatrum instrumentorum seu Sciagraphia , která obsahuje 42 dřevorytů znázorňujících detaily hudebních nástrojů . Tento svazek je součástí vysoce ceněného a nejrozsáhlejšího díla o hudebních nástrojích té doby Syntagma musicum .
Autorem tohoto unikátu o hudebních nástrojích je německý varhaník , skladatel a hudební teoretik přelomu 16 . a 17 . století Michael Praretorius . Dílo bylo rozvrženo do čtyř dílů . První s názvem Musicae artis analecta vyšel ve Wittenberku v letech 1614 - 1615 a zabývá se historickým vývojem duchovní i světské hudby . Psán byl latinsky . Druhý díl , je věnován hudebním nástrojům . Obsahuje pět částí a zabývá se vývojem , vzhledem , laděním a možnostem dobových nástrojů . Dodnes je zdrojem přesných informací o historických hudebních nástrojích a zvláštní pozornost je věnována varhanám a nejvýznamnějším německým nástrojům . Je psána německy . Třetí díl Termini musicali je de facto hudební slovník o hudební notaci , terminologii , provozovací praxi a nástrojovém obsazení hudebních souborů . Byl zamýšlen pro skladatele . Čtvrtý díl nebyl dokončen .
Michael Praetorius , vlastním jménem Michael Schultheiß , syn luteránského pastora se narodil 15.2.1571 v Creuzburgu v dnešním Durynsku . Studoval teologii a filosofii ve Frankfurtu nad Odrou . V roce 1587 se stal varhaníkem v kostele Marienkirch a od roku 1592 působí jako varhaník na dvoře biskupa Jindřicha Julia Braunschweiga . V roce 1604 získává i místo kapelníka orchestru .
Velké uznání získal na setkání padesáti varhaníků v roce 1596 , kteří měli posoudit nové varhany z dílny halberstadtského varhanáře Davida Beckera . Výsledkem bylo nové chápání úlohy varhan a instrumentální hudby v období pozdní renesance . Praetorius se stal vynikajícím interpretem tohoto nového směru .
Moteta , která reflektují novou italskou interpretační praxi mu vydobyla renomé uznávaného skladatele . Liturgická hudba , duchovní skladby , písně , chorály , sbírka instrumentálních tanců , další světské skladby , chorální koncerty jsou nejen bohatá a dosud ceněná díla , ale jsou též dokladem skladatelova širokého spektra zájmu .
Napříč Evropou se šířily jeho skladby a jsou tak dochovány i u nás v Českém Krumlově . Zajímavostí je , že důvěrným přítelem císaře Rudolfa II . Habsburského byl Jindřich Julius Brunšvický , a proto Praetorius mohl často pobývat v Praze . Díky tomu se seznámil se zdejšími hudebníky císařského dvora , kterých bývalo více než šedesát . V blízkosti hradu si Jindřich Julius nechal postavit palác a byl jeden z posledních , kdo dlel u téměř opuštěného Rudolfova lůžka v době jeho nemoci a nakonec i jeho skonu . Vévoda zemřel v Praze , jeden rok po smrti Rudolfa II .
Od roku 1613 Praetorius působí u dvora Jana Jiřího I . Saského v Drážďanech . V této době je ovlivněn nejnovějšími směry italské hudby i skladatelem Heinrichem Schützem . Místo dvorního kapelníka v Drážďanech zastává až do konce svého života . Pochován je v kostele Panny Marie ve Wolfenbüttelu . Letošní rok 15.2.1521 uplynulo přesně 400 let od jeho smrti . Jeho život se částečně prolnul s naším Adamem Václavem Michnou z Otradovic . Současně žili přesně 21 let . Mohli bychom si proto položit všetečnou řečnickou otázku , a sice , zda se tito dva , tak výjimeční muži té doby spolu setkali ?