Výsledky šetření byly na konferenci prezentovány vlastním textem s diskuzí . 1 V dnešním textu si budeme klást otázku , zda závěrům uvedeným v příspěvku na koneferenci “ Hradecké dny sociální práce 2021 ” lze porozumět nově - z optiky dnešních dnů , prosince 2021 , po nových dalších vlnách nákazy coronavirem . Jde o znovuprověření platnosti a i možného hlubšího přesahu závěrů šetření , uvěřejněných na kongerenci “ Hradecké dny sociální práce 2021 ”, a o nové porozumění s časovým odstupem . V krátkých podkapitolách prvé části níže uvedného textu připomeneme stručně témata z původního textu konference , téma alostatické zátěže , techniky “ prožitkových partitur ”, krátce představíme základní terapeutické principy systémové muzikoterapie a výsledky šetření uvedené na konferenci “ Hradecké dny sociální práce 2021 ”. Navazující text druhé části shrnují závěry uvedené na konferenci se snahou jim porozumět nově , vlivem událostí v časovém intervalu od května 2021 až do prosince 2021 . V tomto období se odehrály další vlny coronavirové nákazy s předpokladem dopadů alostatické zátěže . V jedné z podkapitol této části textu si dovolíme i krátkou rozvahu nad možnou sanací alostatické zátěže s využitím postupů systémové muzikoterapie .
1 . Představení postupů , metod a výsledků šetření uvedených na konferenci „ Hradeckých dnů sociální práce 2021 “
1.1 Alostatická zátěž
Kladli jsme si otázku , zda technika tzv . „ prožitkových partitur “ ( dále jen PP ), kterou můžeme charakterizovat jako techniku „ rychlého vhledu k emočnímu prožívání jedince “, lze uchopit a vynést prožitky z osobnostního jádra jedince , prožitky emoční tísně až traumat společenské zátěže v obdobích života společnosti s covidem . Tázali jsme se , zda je technika PP natolik citlivá , aby zachytila rozdíl mezi prožíváním coronavirové zátěže ze srpna 2020 a jara 2021 . Zde je nutné podotknout , že coronavirová celospolečenská zátěž v srpnu 2020 byla přijímána celkově optimističtěji , než podobná situace na jaře r . 2021 . Situaci tlaku přítomnosti nákazy coronavirem ve společnosti v době po květnu 2021 , jsme hodnotili , jako vně působící příčinu vyvolávající stres , který vyžaduje setrvalejší adaptaci – alostazi . Pokud ale v této celospolečenské situaci není stres dostatečně adaptačně zpracován psychikou jedinců , vzniká tzv . alostatická zátěž . 2 Stres se obvykle zjišťuje více postupy : škálami stresu , měřením hladin hormonů stresu , popřípadě zjištěním dalších somatických parametrů . Tím se stanovuje stav - přítomnost a míra stresu . Uniká ale geneze stresu a jeho způsoby zpracování v individualitě jedince . Do situace , kdy vzniká aktuálně stres vlivem nepříznivých okolností , se vpojuje i předcházející zkušenost jedince se stresem , jeho struktura a dynamika osobnosti , ale i jeho somaticky biologická výbava , jeho hodnotové ukotvení i jeho povaha sociálního včleňování a včlenění . Proto kromě škál stresu a zjištění biologických parametrů stresu se ke zjištění individuální povahy alostatické zátěže využívá psychoterapie .
1 PEJŘIMOVSKÁ J ., SCHINDLEROVÁ P ., KLIMEŠOVÁ M .: Alostatická zátěž a " prožitkové partitury ". Příspěvek přednesený na konferenci „ Hradecké dny sociální práce 2021 “ 23 . září 2021
2 PEJŘIMOVSKÁ J ., SCHINDLEROVÁ P ., KLIMEŠOVÁ M .: Alostatická zátěž a " prožitkové partitury ". Příspěvek přednesený na konferenci „ Hradecké dny sociální práce 2021 “ 23 . září 2021