Slovo k uvedené nahrávce
Note on the recording
Monika Klimešová
Ráda bych se s vámi podělila o nahrávku raně barokní slavnostní mše Missa sancti Wenceslai , našeho nejvýznamnějšího hudebního skladatele té doby , rytíře Adama Václava Michny z Otradovic .
Hluboce vzdělaný šlechtic , vynikající básník , měšťan , varhaník , kantor a hospodský , strávil většinu svého plodného života v Jindřichově Hradci , Samotné prameny o Michnovi mnoho nevypovídají , dokonce neznáme ani přesný datum jeho narození , snad r . 1600 , ale zato jeho poezie a hudba k nám stále promlouvají . Zajímavostí je , že díky sňatku se Zuzanou Cimrmonovou vyženil šenkovní právo k domu . Díky tomu později vlastnil několik domů a stal se bohatým a váženým měšťanem . Kapitál mu umožnil vydávat svá díla tiskem , což bylo na tehdejší dobu velice nákladné . Stal se členem jezuitského bratrstva české a latinské kongregace . Náboženská bratrstva hrála v životě měst velmi významnou úlohu . Spolu se svou ženou vstoupili též do literátského bratrstva . Téměř půl století působil jako varhaník při farním kostele v Jindřichově Hradci . Na tehdejší dobu získal vysoké vzdělání , a to na jezuitském gymnasiu . Se svolením své ženy založil hudební fundaci pro tři studenty v semináři sv . Víta v Jindřichově Hradci . Má se za to , že vyučoval jezuitské seminaristy hudbě a tyto semináře byly většinou vydržovány z fundací . Bezdětný svěží vdovec se znovu oženil , ale v roce 1675 byl stižen vážnou nemocí a o rok později završuje svůj život .
Jedná se o jedinou rukopisnou skladbou A . V . Michny na našem území ve sbírce olomouckého biskupa Karla Liechtenstein - Castelcorno ( 1664-1695 ) v Kroměříži . Dílo se nachází v Hudebním archivu Arcidiecézního muzea v arcibiskupském zámku a jedná se o opis , pořízený biskupovým dvorním trubačem a skladatelem Pavlem Vejvanovským . Michna byl patrně osloven svým dávným přítelem , regentem biskupských statků Mikulášem Reiterem z Hornberka , aby zkomponoval oslavnou mši k výjimečné události . A sice k uctění svátku sv . Václava , patrona naší země ve stejnojmenné katedrále v Olomouci . Papež Klement X . totiž s doporučením císaře Leopolda I . vyhověl přání pražského arcibiskupa Sobka z Bilenberka rozšířit úctu k sv . Václavu na celou církev . Dosud byla povolena jen v českých zemích . Arcibiskup pak vyzval K . Liechtensteina k velkolepé