Konkrétní stav a chování atmosféry je
v da né lokalitě určeno kromě velkoprosto-
ro vého rozložení stavových veličin (teploty,
tlaku, vlhkosti) i specifi ckými lokálními
pod mínkami. To, jak bude výsledné počasí
v da ném místě vypadat, je pak superpozicí
řady faktorů. Čím většího rozlišení v mode-
lech atmosféry dosahujeme, tím více se tyto
lokální faktory uplatňují.
Jedním z problémů, kterým se pracov-
níci KMOP MFF UK zabývají, je interak ce
proudění s nerovinným zemským povr-
chem a předměty (např. zástavbou), které
se na zemském povrchu nalézají a význam-
ným způsobem ovlivňují strukturu pole
proudění, a dále studium procesů nejmen-
ších měřítek – turbulence. Toto vše vý-
z nam ně ovlivňuje chování té části atmos-
féry, v níž probíhá většina suchozemského
živo ta na Zemi – tzv. mezní vrstvy atmo sféry.
Se stavem atmosférické mezní vrstvy dále
souvisí například to, jak bude vypadat trans -
port a rozptyl znečišťujících látek v atmo-
sféře, výpar nebo přenos tepla. To vše jsou
faktory, které bezprostředně ovlivňují kva-
litu života v dané lokalitě.
Významnou oblastí výzkumu na KMOP
je rovněž problematika klimatické změny,
zvláště s důrazem na regionalizaci pro účely
vyhodnocení důsledků pro oblast střední
Evropy. S tím souvisí analýza neurčitostí
modelových výstupů, proměnlivosti pod-
nebí a posouzení podílu přirozené variabi-
lity klimatu a změn způsobených lidskou
činností. Na katedře je provozován regio-
nální klimatický model s vysokým rozli-
šením, který je vhodným nástrojem pro stu-
dium lokálních klimatických změn v na šich
složitých topografi ckých podmín kách. Pro
účely studia interakce klimatické ho systému
a chemických procesů v atmo sféře je k dis-
pozici napojení tohoto modelu na che mický
model, s tímto modelovým systé mem pak
lze studovat důsledky klimatické změny na
kvalitu ovzduší a obráceně.
Výuka i výzkum na ka tedře meteo-
ro logie a ochrany pro středí rovněž
za hrnují studium mo derních kon cep -
čních modelů atmo sféry, jejich ap-
likovatelnost v pro gnostické praxi,
in terpretace výstupů numerických
před povědních metod a také metody
dál kového průzkumu atmosféry
Země.
Historicky byly meteorologie a kli-
matologie na Univerzitě Karlově roz-
víjeny již od konce 19. století. Roku
1902 byl jmenován František Augus-
tin prvním profesorem meteoro logie
na UK.
V dalších desetiletích byly pro fe-
sorem Stanislavem Hanz líkem pub -
li kovány světově výz nam né prá ce
o struktuře tlakových útvarů.
Po druhé světové válce se meteo ro-
logic ké pracoviště profi lovalo pod
ve de ním prof. Stanislava Brandejse
ze jmé na v oblasti rozvoje numeric-
kých metod meteorologických před -
povědí a dlouhodobě v tom to smě ru
zaujímalo průkopnické postavení
v něk dej ším Československu.
V 70. a 80. letech toto pracoviš tě
sehrávalo obdobnou průkopnickou
ro li v tematické oblasti modelování
ší ření antropogenních znečišťujících
příměsí v ovzduší. Na počátku 90. let
se Katedra meteorologie jako první
české vědecké pracoviště zapojila do
výzkumu klimatické změny a klima-
tického modelování.
Další informace o oboru meteorolo-
gie a klimatologie, katedře a studiu
naleznete na našich internetových
stránkách http://kmop.mff.cuni.cz/
Fyzika: Klima, počasí a fyzika atmosféry
65