gramatiku). Každý úsek je přeložen pomocí zmíněného slovníku. Z mnoha možností pře-
kladů úseků jsou vybrány takové, které na sebe nejlépe navazují, viz obr. 3.
Hloubkově-syntakti cký překlad
Překlad založený na větném rozboru má ambici zajistit gramatický výstup. Nepracuje se su-
rovou podobou věty, ale převádí ji postupně na tzv. povrchovou a hloubkovou reprezentaci,
jakýsi stromeček větných členů a závislostí mezi nimi.
K převodu do druhého jazyka dojde v hloubkové reprezentaci, překladá se tedy „strom
na strom“, viz obr. 2. Překladový slovník neobsahuje všechny tvary slov, stačí tvar základní.
Za závěrečné skloňování a časování zodpovídá samostatná komponenta.
Systém s hloubkovým překladem sestává z mnoha součástek velmi odlišného charak-
teru. Pro počáteční větný rozbor se používají statistické nástroje trénované na závislostních
korpusech (viz kapitola Lingvistická data pro jazykové technologie), překladový slovník
vzniká automaticky z přeložených textů. Při překladu stromu na strom je však též prostor
uplatnit celou řadu stabilních lingvistických pravidel, která charakterizují rozdíly mezi
zdrojovým a cílovým jazykem.
Obr. 1: Překlady frází
Obr. 2: Ilustrace metody hloubkového překladu.
Obr. 3: Překlad téže věty jako u obr. 2, ale frázovým překladem
Informati ka: Strojový překlad – sen a realita
103