Co preferuješ? Kamenné divadlo, divadlo
s nejvyšším stropem na světě, seriály, pohádky, film?
Preferuji různorodost! Samozřejmě mám toho nepoměr, přála bych si být opět víc v televizi
a třeba i v kině.
Má herečka s plným diářem jako ty čas dojít si na jiná představení jako divák?
Dobrá otázka! Pravda je, že moc do divadla nechodím! A je to škoda. Chodím na představení kolegů, ale na nějaká, třeba pražská divadla, se už moc nedostanu.
Jak vzpomínáš na své dětství, školní studia, máš nějakou historku ze školy?
To je obsáhlé téma… Nikdy jsem nebyla šprt ani premiant, ale škola mě asi i bavila, do toho jsem měla spoustu kroužků – sborový zpěv, lidový tanec, housle, flétna. Jezdili jsme lyžovat, stanovat, na hory v Beskydech. Studovala jsem pak ve Varšavě na Divadelní Akademii.
Obraťme list. Vím o tobě, že jsi nejen milovnicí zvířat, ale také patronkou Náhradní rodinné péče Prevent. Co tě ke spolupráci přivedlo?
Byla mi nabídnuta stejně jako mým dvěma kolegyním. Šlo jen o to zkusit pomoct rozšířit povědomí o této službě - pěstounství. Pokud se to aspoň v malé míře povedlo, spolupráce má význam.
Jsi velmi krásná a štíhlá, jak se udržuješ v kondici?
Ó, děkuji za kompliment. Nejvíc asi fungují geny, vždy jsem byla drobná a to mi zůstalo. Ale taky jsem měla vždy ráda pohyb a sport.
Tvůj manžel je sochař a má krásnou komorní galerii u Schelů v Panské ulici. Byla jsi pro něj někdy inspirací k nějakému dílu?
Moji přátelé zjišťují, že už asi i předtím, než mě potkal! (smích) Sochy jsou velmi ženské, jejich tváře tajemné, lze v nich najít různé emoce. Myslím, že manžela inspiruje život sám, to, jak kouká na svět kolem, i jeho sny.
Teresko, děkuji za rozhovor. Na závěr, na co bys nás, gympláky, pozvala do divadla?
Přijďte na Vlastníky, Krále Šumavy a taky Saturnina! ■
25
Rozhovor