Magazín 64 XII | Page 24

Roborodiče a „jejich“ děti

Příběh se točí okolo dvojice androidů, otce

a matky, jejichž posláním je znovu vybudovat lidskou civilizaci potom, co bylo lidstvo vyhlazeno. Androidi si tedy na neznámé planetě víceméně „vypěstují“ děti, o které se starají a učí je být lidmi. Ano, roboti učí děti být lidmi, a taky to podle toho vypadá. Děcka jsou strašně nesympatický otravný smradi, až mi je těch androidů líto. Respektive Otce, který je poměrně zábavný a lidský na rozdíl od matky, která je snad ještě méně sympatická než ty děti, a to

i přes úsilí tvůrců její postavu co nejvíce rozvinout.

Lidstvo vlastně tak úplně nevyhynulo

Ano, hrstka lidí ještě žije. Jde o fanatiky věřící v boha slunce Sola, kteří žijí na vesmírné lodi. Lidstvo se totiž na Zemi rozdělilo na fanatiky

a rebely a vznikla válka o planetu. Na scénu však konečně přicházejí takřka jediné postavy, se kterými se dá nějak sympatizovat. Řeč je především o Marcusovi a Sue, jejichž příběh je opravdu zajímavý na rozdíl od zbytku seriálu. Jak už to tak ale bývá, musí dojít ke konfrontaci mezi androidy a lidmi a všechno se začne víc a víc zamotávat.

Verdikt

Vzhledem k tomu, že se na seriálu podílel Ridley Scott, jsem měl vysoká očekávání, která bohužel nebyla ani z daleka naplněna. Některé CGI efekty vypadají opravdu dobře, některé ale zase vůbec.

A v tomto duchu se pro mě nese celý seriál. Příběh není moc zajímavý, ale ani ne úplně nudný. Cením ale tu špetku humoru, která se

v seriálu objevuje. Nejlepší na celém seriálu je však úvodní znělka, která je z nějakého důvodu strašně znepokojivá, až z ní naskakuje husí kůže. Chvílemi je seriál opravdu brutální a rozhodně není pro slabé povahy. Akční scény se perou s těmi nudnými a vtipné dialogy s těmi zbytečně dlouhými. Celé je to zkrátka takové lehce nadprůměrné, a proto hodnotím na 60 %.

(Ne)Vychováni vlky

TEXT Karel Doskočil FOTO Sony Pictures

Seriál

24

Když jsem se dozvěděl, že Ridley Scott, legendární režisér sci-fi skvostů jako Vetřelec či Blade Runner, tvoří sci-fi seriál, měl jsem druhé Vánoce. Bohužel jsem ale pod stromkem nenašel moc z toho, co jsem si přál.