22
Spadnout
Do oceánu
Na konci štěrkové cesty mezi poli kdesi v Sussexu stojí starý statek. Se svou matkou a babičkou tu žije Lettie Hempstocková. Na jednu stranu domu vždycky svítí měsíc v úplňku a vedle kůlny najdete malý kachní rybníček. Lettie mu říká oceán. Jenže oceán přece nemůže být velký jako rybníček – nebo ano?
Hlavní hrdina středního věku se vrací do míst svého dětství. Cosi ho táhne právě
k Hempstockovic statku, kde na něj čekají přes čtyřicet let pohřbené vzpomínky. Všechno tehdy začal jejich podnájemník tím, že se zabil
v ukradeném autě nedaleko statku. Probudil síly, které je lepší nechat na pokoji, a vypravěč se spolu s tajemnou Lettie ocitl přímo v jejich středu…
Když Oceán na konci cesty otevřete, jako první vás zaujme grafické zpracování. Nádherné ilustrace Elise Hurstové, které se proplétají celý textem, skvěle podtrhují atmosféru příběhu. Ta hraje
v knize důležitou roli. Ačkoliv zde nenajdete žádné zdlouhavé popisy, z vyprávění přímo dýchá domácké teplo statku stejně jako hrůza, když hlavní hrdina prchá bouří před neznámým nebezpečím. Díky tomu nedá prakticky žádnou práci se do knihy začíst.
Oceán na konci cesty je příběh plný fantazie,
vyprávěný očima dítěte, které čelí děsivým kouzelným tvorům i krutému světu dospělých. Kniha balancuje mezi pohádkou a hororem, a právě tento kontrast ji činí neobyčejnou.
Je křehká, citlivá i hrozivá zároveň; zkrátka ideální čtení pro všechny, kteří předstírají, že jsou dospělí, ale v srdci zůstávají dětmi.
Verdikt: 100 % ■
TEXT Magdaléna Radimská FOTO Argo.cz
Recenze