9
Naše škola
Učíte nově nižší ročníky, ale stále máte i ty starší. Co preferujete?
U těch malých je to velmi těžké, pokud je celá třída dohromady. Proto obecně učím raději němčinu, kde je jen polovina třídy. Mezi věkovými kategoriemi bych si ale nevybrala, každá má něco.
U těch mladších se musím vrátit do jejich věku
a být jedním z nich. S těmi staršími pak zase mohu komunikovat jako s dospělými. Ty rozdíly mě baví! Každé ráno se sem těším a doufám, že to tak
i zůstane.
Jsou nějaké rozdíly mezi touto a předchozí školu? Jde to vůbec porovnat?
Rozdíl je hlavně v přístupu a chování žáků. Zajímá vás, co říkám, domácí úkoly většina z vás nosí
a nemusím se stále opakovat. Jste zvídaví a jdete si sami za novými informacemi. Je to tak mnohem jednodušší než u žáků, co berou vzdělaní jen jako povinnost. Ale jinak jsou všichni mladí lidé stejní.
A co kdybyste si mohla vybrat, nejen kde budete učit, ale i kde budete žít. Jaké místo byste zvolila?
Kdyby, tak bych volila Kanadu, konkrétně Vancouver. Jenže žádné kdyby není, a tak beru to, co je. Beru to ráda, a jsem tak šťastná.
Tak o škole už víme vše. Teď by nás zajímalo, co ráda děláte ve svém volnu.
Jsem fanatickou návštěvnicí divadel a kin, každý týden někam musím jít. A když už mám lidí dost, jedu ke svým rodičům na samotu v lese, chodíme na procházky a užívám si zase ten klid. V létě chodím ráda i po horách, letos jsem byla třeba
v Krkonoších. A taky ráda čtu a vařím.
Co je vaší největší kuchařskou láskou?
Tou je rozhodně italská kuchyně. A potom by to byl kuchyňský robot. Je královsky červený a moc ráda bych ho dostala pod stromeček. Ale vzhledem
k jeho ceně budu asi dál míchat těsto na pizzu rukama.
Jaké bylo podle vás nejlepší představení Jihočeského divadla na jakém jste byla?
Tak to asi byla Rybí krev, na kterou bych ráda vzala i studenty. Představení je o pocitech lidí ze stavby Temelína nedaleko od jejich bydliště. To se mi opravdu moc líbilo. ■