patnáct kilometrů, po cestě jsem se ztratil, protože na mapě byla rovná cesta, ale pak tam byly takové bloky a zeptal jsem se jedné paní, jestli neví, kde je tady Cooper Street. A ona utekla. Jako vypadal jsem opravdu jak nějaký somrák a že ji chci snad okrást. Pak jsem si našel jednu stařenku, která byla o holi, aby mi nemohla utéct, tak jsem ji tak dlouho otravoval, možná i angličtina byla špatná, až mi to poradila a přišel jsem tam. Jirka Bouda, je ten pán, co tam dělal na ambasádě, mi řekl, že jdeme hrát dvě hodiny fotbal. Neměl jsem věci, ale Jirka mi půjčil boty. Malé. Tak jsem šel hrát fotbal s malýma botama, předtím jsem šel těch patnáct kilometrů, čtyřicet stupňů, skončili jsme kolem devátý večer, protože už se stmívalo, a Jirka mi říká, že už jdeme domu, tak ahoj. Já mu povídal, že ale vůbec nevím, kde bydlím. Ztratil jsem se, už jsem ani neměl papír s adresou, ten se mi rozmočil tím potem. Tak Jirka že mě hodí domu, ale jediné, co jsem zaslechl, bylo Montreal Road. Jirka ale věděl, tak jsme to nakonec společně našli.
V Kanadě a USA je nejpopulárnější hokej, jak je to tam s popularitou fotbalu?
Tak vždycky bude hokej na prvním místě, ale myslím, že ta popularita fotbalu tam roste, a říká se, nebo asi je to i pravda, že mají víc členů ve fotbale než je v hokeji. Dřív byl v Kanadě letní sport a všichni hráli fotbal, ale takový jako na úrovni amatérsky. Tady kdo prakticky nehraje soutěžně fotbal, tak to jako koníček už nehraje, že si jde zahrát na plácek. Oni tam mají zorganizované i ty vlastně bych řekl, co nejsou registrovaní, a hraješ si jenom pro srandu, sejdou se čtyři party, někdo to zorganizuje a oni si zahrají mezi sebou třeba celé léto. Takže tím si myslím, že je tam spousta lidí, co hraje fotbal, hrají tam holky kluci, což zvětšuje to číslo, holky možná i ve větší míře než kluci, pak dospělí, je to sociální věc.
Tam se hraje takzvaná Co-Ed League, což je holky kluci dohromady, je to sedmičkový fotbal, ale
v týmu musí být minimálně 2 holky vždycky na hřišti, takže 5 kluků a 2 holky. Myslím, že je to výborné, že si tam pozveš přítelkyni, kamarádku, zahrajete si, tady to tak nemůže být, protože ty holky nehrají v takové míře, ale tam když holka hraje fotbal, tak je cool ve škole, tak je to jeden
z těch krásnějších sportů a ve fotbale jsou hezké holky. Takže bych řekl, že popularita tam roste, hokeji se to nikdy nevyrovná, protože to je jejich doména a budou na to vždycky hrdí, ale fotbal tam za posledních 10 let udělal obrovský vzestup
a bude to pokračovat. Je to nejmasivnější sport na světě a nechtějí být pozadu.
Jako profesionální sportovec jste si musel hlídat svou stravu, ale asi každý si občas dopřeje něco nezdravého, tak co to bylo u Vás?
Moje nejoblíbenější jídlo je svíčková, ale dopřeju si i smažák, to je typicky české, nikde jinde to nemají, takže když jsem třeba i přijel z Kanady, tak jsem si dal smažák.
A fastfoody?
Fastfoody moc ne. V Kanadě jsem se to paradoxně odnaučil, nebo spíše vymezil ty mekáče, KFC. Tam bylo libanonské jídlo, šavarma, a to mi chutnalo. Je to vlastně taky svým způsobem fastfood, ale je to zdravější - zelenina, pita chléb, do toho kuřecí nebo hovězí a výborný česnekový potěr. To bylo moje oblíbené jídlo, které jsem tam jedl často.
Tady na škole trénujete s Davidem Lafatou, zároveň spolu hrajete za Olešník. Jak byste popsal spolupráci vás dvou jak v rámci školy, tak Olešníku?
Tak výborná, my si rozumíme a rozuměli jsme si už od malička, kdy jsme spolu hráli tady v Dynamu
a vyrůstali jsme spolu. Vlastně kdysi jsme si řekli, když jsme vycházeli z dorostu a pamatuju si to do dneška, když David měl maturák, tak vlastně jsem se upsal Olešníku. Tím, jak se ty kariéry ubíraly, tak jsem si říkal, jestli k tomu někdy dojde - já jsem odcestoval do Kanady s tím, že jsem plánoval tam zůstat, ale vrátil jsem se, David skončil kariéru, tak jsme si řekli, že spolu budeme hrát a k tomu ještě byla náhoda, že vlastně David studoval na gymnáziu a byl osloven, aby tady pokračoval, a já
v té době začal pracovat na gymnáziu Česká, je to náhoda.
Děkujeme za zajímavé popovídání a přejeme spoustu dalších úspěchů. ■
23
Rozhovor