Signál špatnej, wifina vůbec.
Ráno, to je jen 40 stupňů, se dá jezdit
na čtyřkolce, kterou si s sebou přivezete...ale pak?
Tak třeba můžete strávit několik hodin tím,
že pojedete 170 kiláků měsíční krajinou
do města Medenine na jednoho roztátýho nanuka. A pak zase 170 kiláků zpět do domovský oázy Ksar Ghilane.
Dobrej způsob, jak zabít čas, co myslíte?
Ale nejezdili jsme jenom na zmrzku, ale třeba
na kafe do Douzu. To bylo kiláků jen osmdesát.
A městečko to bylo krásný. Nejblíž to bylo do Chenini na grilovaný kuře, nebo pro melouny. Asi kolem 50 kiláků. Zato jen pistou - pouštní cestou - díry a kameny všude, asfalt občas.
Jednou jsme dokonce sháněli řemen do variátoru na čtyřkolku. A sehnali. Sice to stálo dva dny
a spoustu domlouvání, ale sehnali. Protože lidi, ti jsou na Sahaře báječný. I když jsou obchodníci od narození, jsou obětaví a milí. V naší domovský oáze v hospodě nám věřili natolik, že jsme si mohli pití brát sami a zaplatit až po čase. Jen nikde nebyly vidět tamní ženy. Sami máme teorie, kde asi mohly být…
Krajina, ta je tam opravdu nádherná. Ne nadarmo si ji vybralo spoustu filmařů jako kulisu. Příroda je neposkvrněná a divoká. I když bych to nečekal, tak kam se podíváte, tam jsou zvířata. Buď jacísi brouci, ještěrky, hadi, nebo velbloudi a osli. Spousta velbloudů a oslů.
Snad jediná věc, která se mi fakt nelíbila, byl tak trochu jinej přístup k likvidaci odpadů. Ty hořící hromady kolem cest a plasty v moři…
A proč to všechno píšu? Protože moc doufám, že se všechno brzy vrátí do starejch kolejí a budeme moct zase vyrazit na toulky…
Možná, že zase na nádhernou divokou a rozlehlou Saharu. Anebo třeba jinam. ■
Fotoreport
15
Saharský putování
TEXT A FOTO Jan Keller
Taky vás to už doma přestává bavit? Co děláte, když se nudíte?
A co byste dělali, kdybyste se nudili v Tunisku na Sahaře?
Jen si to představte. Bydlíte
v oáze ve stanu, všude písek
a 50 stupňů. No a s elektřinou...
2 hodiny denně z generátoru
a zásuvky přibitý na stromě.