12
británie
A jaká je situace v Británii jako takové, mimo univerzitní bublinu? Ale neříkejte, že jste
o tom neslyšeli. O stádové imunitě, Borisových rozpacích, radách, jak se chovat (Jsem očitým svědkem, že ve chvíli, kdy se začaly vydávat rady typu “zůstaňte doma, chraňte NHS” - National Health Service – se na ulicích začalo objevovat mnohem VÍC LIDÍ.
Byla jsem na procházce v parku
a pomalu mnou začala prostupovat sociální fóbie).
A pak o samotném „lockdownu”. Tedy nakupovat jen, když je to nezbytně nutné, jídlo a léky,
maximálně hodinové venkovní cvičení denně, mezi lidmi udržovat odstup minimálně dvou metrů, skupiny po dvou atd.
Ráda bych vám dokázala, že se to všechno dodržuje, ale naposledy jsem byla nakupovat před dvěma týdny… a od té chvíle jsem se neodvážila vykročit nikam jinam než na naši zahradu. Jenže (!) mi dochází zásoby jídla, takže se budu muset příští týden znovu vypravit na cestu okolo světa za nákupem.
Naštěstí nebydlím sama, ale se skupinkou dalších mentorů.
A tak večery trávíme společně, vaříme večeře, pečeme zákusky
a hrajeme hry – už mě zase omrzelo Monopoly (a ne, nikdo tu nezná Dostihy a Sázky!).
Jelikož jsme všichni z různých koutů světa, dokázala jsem za tu dobu okoukat, jak správně okořenit jídlo (mým hlavním revírem byly do té doby sůl
a bylinky), jak správně uvařit
(a jíst) špagety... A jak se naučit žít s lidmi, se kterými jsem se předtím jen zběžně vídala.
A i když to někdy není jednoduché, svým způsobem
jde o obohacující zážitek, snažit se se všemi vycházet a naučit se přimhouřit oči nad skutečnostmi, které mě často dokážou vytočit
k šílenství.
Netřeba zmiňovat, že si
v takových chvílích o to více považuji pravdivého českého přísloví – všude dobře, doma nejlíp!■
Barča v NP Peak District
Sheffield