A takhle to začíná
Chlapec Jojo, který je už ve svých deseti letech zapáleným nacistou, se chystá stát členem skupiny Hitlerjugend, kde z něho mají vycvičit plnohodnotného nacistu. V tom všem mu samozřejmě pomáhá jeho imaginární kamarád Adolf Hitler, kterého si ironicky (a právě záměrně) zahrál samotný režisér filmu. V úvodu filmu je tedy o zábavu postaráno a může se přejít na zápletku.
Vnitřní konflikt začíná
Problém, kterému se malý Jojo musí postavit, spočívá v mladé židovské slečně, kterou chlapcova matka, ztvárněná herečkou Scarlett Johansson, ukrývá v jejich domě. Chudák Jojo začíná zjišťovat, že židé ve skutečnosti nejsou netvory, jak ho odmala učili, a postupně si začíná s dívkou rozumět. Po nějaké době však začne dramatická stránka filmu přerůstat tu komickou
a místy je film velmi smutný. Začne se totiž objevovat spousta nepříjemných situací, kterým by žádný desetiletý chlapec neměl čelit,
a u někoho mohou slzy smutku nahradit ty vyvolané smíchem.
Verdikt
Film nádherně zvládá pracovat s emocemi diváků a celkově je velmi dobře zpracovaný,
o čemž svědčí i šest oskarových nominací, včetně jedné proměněné, a to za adaptovaný scénář.
O hereckých výkonech se ani nemá cenu zmiňovat, protože film je nabitý hvězdami, které opravdu odvedly svou práci na jedničku.
Divák se u sledování zkrátka ani chvilku nenudí
a na své si přijdou milovníci jak dramatu, tak komedie. Osobně si myslím, že za takovou satiru by se nemuseli stydět ani pánové od Montyho Pythona, a proto mu dávám 90 %. ■
Králíček Jojo: Nacistická satira na Hollywood
TEXT Karel Doskočil FOTO Sony Pictures
Film
25
Všichni se určitě shodneme, že na nacismu není nic vtipného. Mohu vás ale ujistit, že při sledování filmu Jojo Rabbit se budete smát více, než je zdrávo. Novozélandský režisér Taika Waititi, který je po matce z poloviny žid a po otci Maor, se totiž rozhodl, že se tímto filmem celému režimu vysměje
a naplive mu do tváře. A že se mu to povedlo náramně!