Přál jste si vždy být učitelem, nebo tomu někdy bylo jinak?
Určitě jsem si to vždy nepřál. Z počátku jsem spíš nevěděl, ale hodně jsem se pohyboval kolem sportu, takže aspoň v tom jsem měl jasno
a nakonec to tedy dopadlo takhle. Já už jsem totiž tehdy tušil, před několika desítkami let, že vás tady dneska naučím běhat po Stromovce.
Co máte na své práci nejradši?
Přestávky.
Který sport vás nejvíc baví?
Hlavně tenis, ale mám rád všechny sporty.
V poslední době vzhledem k věku jsou to sporty nebo činnosti, které jsou spíš vytrvalostní, třeba turistika, cykloturistika… A tenis také pořád hraju.
Když říkáte, že vás baví turistika, kam tedy chodíte nejradši?
Mojí nejoblíbenější destinací je Šumava, hlavně oblast Stožecka, je tam moc hezká krajina.
A abyste nám taky prozradil něco o sobě - kdybyste si třeba mohl vybrat nějakou superschopnost, která by to byla?
Superschopnost? Ani nevím, co si pod tím mám představit. Já si myslím, že v životě je nejlepší, když člověk dokáže zůstat v klidu.
Máte nějaký oblíbený film?
Mám. Dalo by se říct, že Tenkrát na západě.
Proč zrovna ten?
Kluky prostě vždycky ty westerny bavily a já tenhle považuju opravdu za hodně povedený.
V podstatě se na něj dívám každý rok
o prázdninách aspoň jednou.
A k tomu něco dobrého k jídlu? Co máte nejradši?
Tak to je jasné… Ptáčky. S knedlíkem. ■
11
Naše škola
Na slovíčko
s Miroslavem Vaníčkem
TEXT Julie Hornátová FOTO David Krejcar