Kdy jste se rozhodl, že chcete být moderátorem? Přivedla vás k tomu nějaká životní zkušenost?
Já jsem neměl ten cíl, že bych chtěl být moderátorem třeba právě těchto pořadů, které
v současné době moderuji, ale zajímaly mě informace a zajímala mě média, takže jsem věděl, že tímto směrem bych se chtěl v budoucnu vydat. Postupně se z toho vytříbilo to, co dělám teď. Vstupoval jsem do televize s tím, že je zde zajímavá práce a postupně se z toho vyvrbily ty věci, které dělám teď.
Co taková práce moderátora vůbec obnáší?
Spoustu přípravy, neustálé hledání nových informací, neustálé učení se něčeho nového, nutnost zvládat nějaké stresové situace, které se vždycky objeví, a hlavně mít z toho radost, protože když z toho člověk nemá radost, tak je to vždycky vidět a vždycky to potom dopadne špatně.
V současné době moderujete pořady Hyde Park Civilizace a Věda 24. Jak byste ve zkratce popsal, o čem tyto pořady jsou?
Hyde Park Civilizace je interaktivní pořad, který vysíláme každou sobotu a je zaměřený čistě na vědu. Ptají se diváci a já se ptám ve studiu, ale témata otevírají diváci svými otázkami, které posílají přes web, Facebook nebo Twitter, záleží na nich, jakou cestu si vyberou. Je to formát pro jednoho hosta, chodí tam výhradně vědci a hodně vědců ze zahraničí. Jsou to lidé, kteří jsou buďto
z „tvrdé“ vědy, např. z fyziky a chemie, anebo to jsou lidé, kteří ovlivňují svými názory společnost např. lingvisté, filosofové a historici.
Co váš pořad odlišuje od jiných vědeckých pořadů?
Tento formát je specifický hned v mnoha věcech - jednak je to světový unikát v tom, že je to hodina
v hlavním vysílacím čase o vědě a zároveň děláme tyto rozhovory i v angličtině a diváci si je mohou
v originále poslechnout, když máme zahraničního hosta. Naším heslem je „neúspěch nepřichází v úvahu“, a tak sháníme i ty největší hosty na světě
a snažíme se je dostat do malé české televize, která vysílá jen pro desítku milionů lidí. Takhle se nám však podařilo domluvit už spoustu nositelů Nobelovy ceny, což je dost unikátní. A pořad Věda 24, to je nový pořad s novou redakcí vědy, která je zaměřená čistě na vědecká témata a který vysíláme vždy v neděli před Událostmi. Je tam probírán vědecký souhrn toho týdne a dáváme tyto věci do kontextu, tedy to co se děje ve vědě u nás
i v zahraničí za celý ten týden plus k tomu dáváme vysvětlení těchto věcí a vysvětlení toho, co to znamená a kde se to používá a jakým způsobem ty věci pracují.
Kdo všechno se na takovém pořadu vůbec podílí?
Dramaturgyně redakce vědy, která je mojí šéfovou, vytváří obsah, který tam půjde. Spolu s dalšími kolegy to připravujeme a na mně je potom to celé moderovat. Tento tým je maličký, spočítáte ho na prstech jedné ruky, ale zároveň je velmi nezbytný.
Měl jste nedávno tu čest setkat se s Dalajlámou
a udělat s ním rozhovor. Jak na vás toto setkání působilo?
On na mě působil jako velké dítě. Měl ze života hroznou radost, všechno ho bavilo, dělal si legraci sám ze sebe, a když přišel, tak nejdřív se pozdravil se všemi ze štábu, každému podal ruku a až pak jsme mohli začít ten samotný rozhovor. V tom rozhovoru myslím, že řekl hned několik zajímavých věcí, ať už ve vztahu věda, víra a český postoj
k Číně, stejně tak jako mluvil, že ve víře je třeba zpochybňovat na základě vědeckých důkazů. Říká, že v okamžiku, kdy máme něco dáno, ať třeba
i z úst Buddhy a dokážeme to vyvrátit vědeckými pokusy a experimenty, tak bychom ta slova neměli následovat, ale měli bychom se zaměřit na to, co je pravda.
Za šest let, co jste v této televizi, jste toho dokázal už spoustu. Chtěl byste se posunout ještě někam dál?
Já nefunguji tak, že bych si říkal, že bych za 5 let chtěl moderovat tohle nebo dělat tohle. Já chci dělat věci, které mě budou bavit a ze kterých budu mít radost. Jestli to bude za 5 let stále tenhle pořad, nebo budu na Novém Zélandu trhat jablka, proč ne? To, co teď dělám, mě moc baví a zatím nechci dělat nic jiného, protože mě tato práce skutečně naplňuje a vím, že má smysl.
Rozhovor
21