FBC Sokol Frenštát p. R.
Letní příprava 2014
zdolala v čase 53:35. V roce 2012 se čtveřice Trenér, Honda, Adam a Mara poprvé dostala pod 50
minut a do cíle doběhla v čase 49:20. V roce 2013 už nás bylo devět (Trenér, Honda, Adam, Mara,
Lukáš, Emča, Šárka, Zdena, Skypy) a byl z toho rekordní čas 48:22. Letos jsme tedy trať absolvovali
jako deseti členná skupina ve složení: zkušení borci Trenér, Honda, Adam, Zdena, Skypy, nováčkové
Ufy, Frýda, Márty a nejmladší, 14- ti letý Pates. A samozřejmě host, Skypy nejst. Z loňského týmu
chyběla zraněná Šárka (ovšem jen jako závodník, jinak přijela a vše fotodokumentovala), Lukáš, který
vydělával v Siemensu, Mara který je v cirkusu :) a Emča, který na podobné akce rezignoval… Podpořit
nás ale přišel i Maty, na kolech nás pak doprovázeli Dejv s Vacym. Jak vidno, pořád se najdou lidi,
kteří rádi přijímají nové výzvy… a pořád se najdou lidi, které to baví i poněkolikáté, viz Honda s
Adamem, kteří zatím nechyběli ani jednou! Podobné akce jsou pro mě balzámem na nervy… panuje
na nich skvělá přátelská atmosféra a i když se každý snaží o to, aby byl co nejlepší, tak nikdo nikomu
nenadává, nikoho neuráží, nikdo nikoho nechce narvat do příkopu, žádný rozhodčí mu do toho
nekecá a stejně dobře vycházíte jak s prvním, tak s posledním závodníkem… no nic, trochu jsem se
zasnil, pojďme k závodu.
Vzhledem k nováčkům a k jejich nezkušenosti s touto tratí jsem nastavil limit na 55 minut a
ten jsme se měli snažit překonat. Pro Hondu s Adamem to samozřejmě byla brnkačka a tak byli
určeni, aby podle trenérových pokynů a společně s ním určovali tempo, nováčci se drželi uprostřed a
ostatní skupinku uzavírali. Od začátku jsme naprosto dokonale dodržovali zvolenou taktiku, která byla
přesně přizpůsobena profilu trati, ono i u toho "blbého" běhání je třeba zapojit hlavu. Občas měl
někdo nějakou krizi, ale nic, co by se společně nedalo vyřešit. Na obrátku jsme nakonec doběhli o dvě
minuty rychleji, než jsme plánovali a zdálo se, že bychom mohli pokořit čas z prvního ročníku. Ovšem
druhá polovina není o nic lehčí, při výběhu z Obory se teprve ukazuje, kdo a jak hospodařil se silami.
My jsme hospodařili vzorově a tak jsme mohli jít i do posledních dvou "lehčích" kilometrů s plnou
parádou. Samozřejmě, někomu už síly začínaly docházet, ale týmová režie zafungovala skvěle a tak
jsme mohli všichni jako jeden muž protnout cílovou pásku ve výborném čase 51:29. Pro nováčky to
byl určitě životní zážitek a myslím, že i ostatní si v tom našem společném díle něco našli. Já musím
všem za předvedený výkon, nasazení i přístup poděkovat. Je skvělé, když pracujete s lidmi, kteří
nejsou líní pracovat. S lidmi, kteří vaše rady neberou jako zbytečné a hloupé poučování, ale berou je
jako snahu předat poznatky a zkušenosti