z IInsTITuTu•
V
elká četnost odborných publikací a atraktivnost tématu pravděpodobně vycházejí z obecného faktu, že omega-3 a omega-6
vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LCPUFA dále jen PUFA)
jsou esenciální pro vývoj, fungování mozku a nervové soustavy člověka. DHA
(dokosahexaenová kyselina) zaujímá asi
15 – 20 % všech lipidů v šedé kůře mozkové dospělého jedince, DHA si lidský
organismus nedokáže syntetizovat „de novo“, jediným zdrojem DHA pro organismus je tedy příjem potravou. Obecně lze
fortifikaci stravy DHA v racionálních
denních dávkách považovat za příznivé
a bezpečné pro dospělé i děti. Kontrolované klinické studie v podstatě popisují
dva zajímavé okruhy, vliv suplementace
PUFA na kognitivní funkce a zrak zdravých dětí, vliv na lehké mozkové dysfunkce dětí (nejčastěji porucha pozornosti
s hyperaktivitou, ADHD), případně popisují zlepšení vizuálních a motorických
funkcí u dětí s fenylketonurií. Randomizované a placebem kontrolované klinické
studie nepotvrdily žádný signifikantní vliv
dlouhodobého užívání PUFA na IQ dětí.
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii byl
420 zdravým dětem od narození až do 6
měsíců věku podáván rybí olej s obsahem
250 mg DHA a 60 mg EPA (eikosapentaenové kyseliny) v denní dávce, užívání
vedlo k signifikantnímu zvýšení koncentrace DHA v erytrocytech a v plazmě, nevedlo k žádné signifikantní změně ve vývoji nervové soustavy dětí. V jiné
randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii bylo
zdravým dětem, které se začaly učit číst,
po dobu 16 týdnů podáváno 600 mg
DHA denně a byl sledován vliv na jejich
čtení, paměť a chování, signifikantní
změna nebyla pozorována u žádného ze
sledovaných parametrů. Ani další randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem
kontrolovaná klinická studie s 90 zdravými dětmi ve věku 10 – 12 let neprokázala signifikantní vliv 8týdenní suplementace denní dávky 400 nebo 1000 mg
DHA na kognitivní funkce a náladu. Také 12měsíční suplementace DHA u novorozenců v randomizované a kontrolo-
omega-3 PUfa
a nervový systém dětí
některá spojení mohou znít nepravděpodobně, přesto je jim věnována
nezvykle velká experimentální a publikační pozornost. Takovým tématem
je vliv dlouhodobé suplementace omega-3 a omega-6 vícenenasycenými
mastnými kyselinami na vývoj a funkce mozku, na nervovou soustavu,
kognitivní funkce a na marketingově aplikované zlepšení IQ dětí.
vané klinické studii nevedlo k signifikantním změnám ve vývoji řeči. Ani suplementace denní dávky 900 mg alfa-linolenové kyseliny v kombinaci se 100 mg
DHA nevedla ke zlepšení kognitivního výkonu zdravých dětí. I další studie s nižší
výpovědní hodnotou potvrzují, že nelze
od dlouhodobé suplementace PUFA
(DHA, EPA, alfa-linolenové kyseliny)
u zdravých dětí (≤ 12 let věku) evropské
populace očekávat reálné a signifikantní
zlepšení paměti, vnímání, myšlení, změnu chování a nálady. Přestože nemáme
k dispozici dostatek odborných referencí, odlišně se pravděpodobně jeví vliv dlouhodobé suplementace PUFA v těhotenství.
Předpokládá se, že užívání DHA/EPA
u těhotných žen může mít příznivý vliv
na vývoj mozku a nervového systému dítěte, nemá vliv na porodní hmotnost novorozence. Významně odlišné jsou ovšem
výsledky randomizovaných, kontrolovaných klinických studií, kde byly dlouhodobě vysoké denní dávky DHA/EPA podávané dětem s poruchou pozornosti
s hyperaktivitou (attention-deficit/hyperactivity disorder; ADHD), autorům se
podařilo prokázat významné zlepšení
symptomů ADHD. Takto cílenou suplementaci DHA/EPA lze považovat za racionální a benefitní, protože ADHD je považována za rizikový faktor pro rozvoj
dalších psychiatrických poruch. V etiologii
ADHD se uvádí až 80 % podíl dědičnosti, je způsobena poruchou regulace na
úrovni neurotransmiterových systémů
(noradrenergní, dopaminergní) s ovlivněním všech kognitivních funkcí (poznávací funkce týkající se vnímání a my-
šlení). V randomizované, placebem kontrolované klinické studii vedlo 15týdenní
užívání 500 mg EPA denně u 92 dětí ve
věku 7 – 12 let s ADHD ke klinickému
zlepšení. Taktéž 16týdenní užívání denních dávek 500 nebo 750 nebo 1000 mg
EPA vedlo u dětí (6 – 11 let) s ADHD k významné redukci symptomů. Ovšem 7týdenní užívání denní dávky 480 mg linolové kyseliny (omega-6 PUFA) a 120 mg
alfa-linolenové kyseliny (ALA, omega-3
PUFA) u dětí (7 – 13 let) s ADHD nevedlo
k významnějšímu zlepšení symptomů.
Většina autorů se ve svých závěrech shoduje na tvrzení, že převaha (nad omega-6
PUFA) a dostatečná koncentrace omega3 PUFA (DHA, EPA, ALA) v erytrocytech
a plazmě (v důsledku dlouhodobé suplementace nejčastěji rybího oleje) může vést
ke zlepšení chování dětí s ADHD (zlepšení čtení, pravopisu, soustředění aj.). Taktéž se shodují na závěru, kdy suplementaci omega-3 PUFA nelze u dětí s ADHD
považovat za terapeutický postup. Ze
studovaných referencí vyplývá, že mírné
zlepšení symptomů ADHD lze u dětí očekávat po 15 – 30týdenním užívání denní
dávky 500 – 1000 mg EPA/DHA. Tyto
denní dávky omega-3 PUFA a délka užívání budou mít také příznivý signifikantní vliv na kardiovaskulární zdraví
dětí.
mgr. Tomáš Volný
Autor je klinický farmaceut, vedoucí
aplikovaného výzkumu a vývoje
Farmaceutických a analytických laboratoří
IINSTITUTU (reference jsou uloženy u autora)
pro
dospělé
ilustrace: O. Fischer
námět: T. Volný
36
Lekárnické Listy® • január 2014