KARLA TALLAS - SBÍRKA POKLADŮ MŮJ ŽIVOT S (BEZ) AEROSMITH | Page 9
Praha, 1997 (Foto: Petr Hanzlík)
Praha, 1997 (Foto: Petr Hanzlík)
a závistí, s nimiž se u nás setkáváme na každém
rohu. A konečně jsem si mohla nakoupit všechny
knihy, které vyšly o AEROSMITH, což pro mě mělo
nevyčíslitelnou hodnotu.
Nemohla a nechtěla jsem se smířit s faktem, že
jsem byla tak blízko vytouženému setkání s kape-
lou a ono se zásahem osudu opět neuskutečnilo.
Krátce po skončení amerického turné AEROSMITH
následovaly jejich evropské štace. Nenechala jsem
se odradit a zavolala jsem na londýnskou poboč-
ku Aero Force One. Měla jsem neskutečné štěstí,
protože jsem narazila na velmi sympatickou dámu,
která byla plna pochopení a podpory. Snažila se mi
pomoci, jak jen mohla. Vysvětlila jsem jí celou si-
tuaci i to, jak obtížné pro mě bylo zrealizovat tak
nákladnou cestu do USA. Musela jsem si vzít půjč-
ku na tři roky. Bez té bych rozhodně neměla šanci
dovolit si tak luxusní výlet. Sama ze své iniciativy si
po našem hovoru zjistila naši tehdejší průměrnou
mzdu a byla naprosto šokovaná. Ozvala se mi zpět
a řekla mi, že se mnou opravdu soucítí a že chápe
mou vášeň a lásku k AEROSMITH. Nabídla mi, abych
přijela na setkání a koncert do Bruselu. Ujistila mě,
že tentokrát setkání dopadne na sto procent. Měla
jsem v plánu další čtyři koncerty v Německu a Ra-
kousku, a tak jsem k nim přidala ještě jeden navíc.
Vytoužené setkání nakonec skutečně proběhlo 28.
června 1999. Setkání se skupinou, společně se zá-
žitky ze Spojených států amerických, mi v roce 1999
převrátily život vzhůru nohama. Začala jsem poci-
ťovat silnou touhu dělit se s ostatními o své emoce
a předávat dál své zkušenosti. Bohužel nedisponuji
dostatečným hudebním talentem, a tak jsem zvoli-
la sdílení informací formou psaného textu. AEROS-
MITH mě motivovali stát se součástí hudební bran-
že, ale tato část mé životní cesty je na jiný příběh.
V průběhu dalších let jsem viděla několik dalších
vystoupení AEROSMITH. Nastalo léto 2013 a já
jsem vnitřně začala mít silný pocit. Řekla jsem jed-
né z nejbližších osob mého života, ať si zapamatuje
má slova. Nejpozději do září 2015 se opět setkám
se Stevenem Tylerem. V srpnu 2015 mi moje zná-
má připomněla má slova s tím, že se má vize prav-
děpodobně nenaplní. Nikde nebylo žádné avízo
o nadcházejících akcích AEROSMITH. S úsměvem na
rtech jsem odvětila, že do konce září je pořád ještě
dostatek času. Jednou o půlnoci zhruba v polovině
srpna jsem našla avízo Joe Perryho o jejich koncer-
tu v rámci výročních oslav města Moskvy. Rozbušilo
se mi srdce a celou noc jsem nemohla usnout. Ne-
věděla jsem jak a kde, ale intuitivně jsem silně cítila,
že Stevena potkám. Hned ráno jsem volala oné své
spřízněné duši, abych jí sdělila, že nejpozději 4. září
večer obdrží mou fotku se Stevenem. Byla jsem si
tím naprosto jistá, i když jsem neměla žádný kon-
krétní plán. Věděla jsem jen, že se v Moskvě na Lub-
janském náměstí očekává asi 100 000 lidí. Hned po
příletu do Ruska jsem se dozvěděla, že AEROSMITH
mají následující den ráno tiskovou konferenci v ho-
telu vzdáleném pouze jednu ulici od toho mého.
Bezprostředně po snídani jsem vyrazila k hotelu
a nehnula se odtud celý den. Čekání se vyplatilo,
9