KARLA TALLAS - SBÍRKA POKLADŮ MŮJ ŽIVOT S (BEZ) AEROSMITH | Page 9

Praha, 1997 (Foto: Petr Hanzlík) Praha, 1997 (Foto: Petr Hanzlík) a závistí, s nimiž se u nás setkáváme na každém rohu. A konečně jsem si mohla nakoupit všechny knihy, které vyšly o AEROSMITH, což pro mě mělo nevyčíslitelnou hodnotu. Nemohla a nechtěla jsem se smířit s faktem, že jsem byla tak blízko vytouženému setkání s kape- lou a ono se zásahem osudu opět neuskutečnilo. Krátce po skončení amerického turné AEROSMITH následovaly jejich evropské štace. Nenechala jsem se odradit a zavolala jsem na londýnskou poboč- ku Aero Force One. Měla jsem neskutečné štěstí, protože jsem narazila na velmi sympatickou dámu, která byla plna pochopení a podpory. Snažila se mi pomoci, jak jen mohla. Vysvětlila jsem jí celou si- tuaci i to, jak obtížné pro mě bylo zrealizovat tak nákladnou cestu do USA. Musela jsem si vzít půjč- ku na tři roky. Bez té bych rozhodně neměla šanci dovolit si tak luxusní výlet. Sama ze své iniciativy si po našem hovoru zjistila naši tehdejší průměrnou mzdu a byla naprosto šokovaná. Ozvala se mi zpět a řekla mi, že se mnou opravdu soucítí a že chápe mou vášeň a lásku k AEROSMITH. Nabídla mi, abych přijela na setkání a koncert do Bruselu. Ujistila mě, že tentokrát setkání dopadne na sto procent. Měla jsem v plánu další čtyři koncerty v Německu a Ra- kousku, a tak jsem k nim přidala ještě jeden navíc. Vytoužené setkání nakonec skutečně proběhlo 28. června 1999. Setkání se skupinou, společně se zá- žitky ze Spojených států amerických, mi v roce 1999 převrátily život vzhůru nohama. Začala jsem poci- ťovat silnou touhu dělit se s ostatními o své emoce a předávat dál své zkušenosti. Bohužel nedisponuji dostatečným hudebním talentem, a tak jsem zvoli- la sdílení informací formou psaného textu. AEROS- MITH mě motivovali stát se součástí hudební bran- že, ale tato část mé životní cesty je na jiný příběh. V průběhu dalších let jsem viděla několik dalších vystoupení AEROSMITH. Nastalo léto 2013 a já jsem vnitřně začala mít silný pocit. Řekla jsem jed- né z nejbližších osob mého života, ať si zapamatuje má slova. Nejpozději do září 2015 se opět setkám se Stevenem Tylerem. V srpnu 2015 mi moje zná- má připomněla má slova s tím, že se má vize prav- děpodobně nenaplní. Nikde nebylo žádné avízo o nadcházejících akcích AEROSMITH. S úsměvem na rtech jsem odvětila, že do konce září je pořád ještě dostatek času. Jednou o půlnoci zhruba v polovině srpna jsem našla avízo Joe Perryho o jejich koncer- tu v rámci výročních oslav města Moskvy. Rozbušilo se mi srdce a celou noc jsem nemohla usnout. Ne- věděla jsem jak a kde, ale intuitivně jsem silně cítila, že Stevena potkám. Hned ráno jsem volala oné své spřízněné duši, abych jí sdělila, že nejpozději 4. září večer obdrží mou fotku se Stevenem. Byla jsem si tím naprosto jistá, i když jsem neměla žádný kon- krétní plán. Věděla jsem jen, že se v Moskvě na Lub- janském náměstí očekává asi 100 000 lidí. Hned po příletu do Ruska jsem se dozvěděla, že AEROSMITH mají následující den ráno tiskovou konferenci v ho- telu vzdáleném pouze jednu ulici od toho mého. Bezprostředně po snídani jsem vyrazila k hotelu a nehnula se odtud celý den. Čekání se vyplatilo, 9