KARLA TALLAS - SBÍRKA POKLADŮ MŮJ ŽIVOT S (BEZ) AEROSMITH

Las Vegas, 1999 (Foto: Karla Tallas) Los Angeles, Hollywood Bowl, 1999 (Foto: Karla Tallas) „hranice“ a „nemožné“ se staly mou noční můrou. Proměnily se v bariéry, kterých bylo velmi obtížné se zbavovat v tak limitovaném prostředí, v obklo- pení uzavřených myslí. Čím více jsem všude kolem vnímala tyto skutečnosti, tím více jsem toužila po jiném prostředí a jiných možnostech. Po pražském vystoupení AEROSMITH v roce 1997 jsem o setkání se skupinou začala přemýšlet mno- hem intenzivněji, než kdy předtím. V CD bookletu desky „Nine Lives“ jsem našla přihlášku do oficiální- ho fanklubu AEROSMITH - Aero Force One, kterou jsem okamžitě vyplnila a odeslala. Začátkem roku 1999 jsem obdržela dopis s avízem zájezdu po zá- padním pobřeží USA s možností osobního setkání s kapelou. Čtyři koncerty ve čtyřech městech v prů- běhu jediného týdne: Las Vegas, Phoenix, Los An- geles a San Francisko! Z nějakého nevysvětlitelného důvodu jsem od svých 12 let snila o návštěvě San Franciska. Moje teta bývala vedoucí cestovní kanceláře a mohla na- vštěvovat země, kam nebylo možné oficiálně vyces- tovat. Mohla jsem s ní navštívit Kalifornii, ale táta mi to tenkrát nedovolil. Byla jsem hrozně zklama- ná, ale věděla jsem, že se mi to jednou povede. Po přečtení kompletní programové nabídky fanklubo- vého zájezdu jsem nebyla toho dne schopna sou- středit se na práci ani na cokoliv jiného. Po něko- lika hodinách zírání na dopis jsem zavolala svému tehdejšímu příteli. Brečela jsem tak, že mi nebylo rozumět, a tudíž to vypadalo, jako by se mi přihodi- lo něco vážného. Řekla jsem mu o avízu, které jsem obdržela z fanklubu AEROSMITH a on beze slova zavěsil. Po hodině mi volal zpět s tím, že to nemů- že také dostat z hlavy a že pokud po tom tak moc toužím, pomůže mi uskutečnit můj sen. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jen jsem pořád dokola přemýš- lela, jak to uděláme. Celý zájezd byl šíleně drahý. Jen ceny letenek byly tehdy dvojnásobně vyšší, než jsou nyní. Dohodli jsme se, že o tom neřekneme ni- komu, zvlášt ne mým rodičům, dokud nebude vše vyřízené. Nechtěla jsem riskovat cokoli, co by cestu za mým snem ohrozilo. Můj přítel si samozřejmě přál jet se mnou. Bohužel to nebylo možné vzhle- dem k finančním možnostem a kompletní ceně zá- jezdu. Pro mě ale nebylo nic důležitějšího na světě, než abych mohla jet já. Kromě financí bylo nutné překonat ještě další překážku. Získat vízum do Spo- jených států amerických nebylo tak snadné. Spous- ta lidí ho nezískala, aniž by jim byl sdělen důvod. Bylo nutné prokázat, že žádající nemá v úmyslu zůstat v USA, vdát se tam či oženit. Obdržet vízum bylo mnohem snadnější pro ty, kdo měli dlouhodo- bou pracovní smlouvu. Já jsem v té době pracovala jako účetní na živnostenský list. Mohla jsem tedy doložit smlouvy s několika společnostmi. Bylo více méně jasné, že se musím vrátit zpět. Když jsem ab- solvovala pohovor na americké ambasádě, zara- zila mě otázka: „Proč potřebujete jet do USA kvůli AEROSMITH, když v ČR již vystupovali dvakrát?“ My- slela jsem, že si ze mě dělají srandu a vůbec jsem tu stupidní otázku nechápala. O týden později jsem šťastně obdržela vízum a cestě za mým snem již 4

KARLA TALLAS - SBÍRKA POKLADŮ MŮJ ŽIVOT S (BEZ) AEROSMITH | Page 4