KARLA TALLAS - SBÍRKA POKLADŮ MŮJ ŽIVOT S (BEZ) AEROSMITH | страница 2
Můj život s(bez) AEROSMITH
Vracím se do období svého dětství…
Přesněji do okamžiku, kdy se poprvé setkávám
s hudbou AEROSMITH – tedy kapelou, která na-
prosto zásadním způsobem ovlivňuje a mění celý
můj život. Od první chvíle cítím, že mě jejich hudba
bude provázet po zbytek mého pozemského bytí.
Při jejím poslechu mívám velmi intenzivní pocity,
o kterých s nikým nemluvím, ale velmi často se
k nim vracím. Uzavírám se ve svém nitru a snažím
se přežít v realitě, v níž jen stěží nacházím naplnění.
Sním o světě, o kterém prozatím nic nevím, o světě
velkých možností, o světě, kde nejsou hranice jako
v tom „mém“...
AEROSMITH pro mě znamená zhmotnění všeho,
o čem potají jen sním, co mi zůstává dosud nepo-
znané a tolik vzdálené. Zároveň je pro mě i ztěles-
něním všech emocí, které v reálném životě zažívám,
ale i těch, které mi tak schází. Přestože v tomto ob-
dobí ještě nerozumím textům a nemám možnosti
dovědět se o skupině víc, mám přesto pocit, že ro-
zumím všemu a naprosto se vnitřně ztotožňuji s ka-
ždým tónem… Jen stěží dokážu i po letech přenést
tyto pocity na papír či je verbálně vyjádřit.
Poprvé jsem narazila na hudbu AEROSMITH v ob-
dobí vydání jejich alba „Pump.“ Kapela absolvova-
la v roce 1989 velmi úspěšné turné po Evropě. Šlo
o jejich první evropské tour poté, co se jim povedlo
odrazit od dna po překonání velmi těžkého období
v jejich kariéře. Paradoxně se AEROSMITH objevili
na Starém kontinentu v časech sametové revoluce,
kdy pro nás ještě nebylo snadné za nimi vycestovat
k západoevropským sousedům. Z jistého hlediska
jsem ale přece jen byla dítětem štěstěny. Možnosti
cestování se otevřely právě v době, kdy jsem byla
v teenagerských letech. Na AEROSMITH, a další mé
oblíbence, jsem si ale musela ještě chvíli počkat.
V Praze se AEROSMITH objevili poprvé rok po vydá-
ní jejich veleúspěšného alba „Get A Grip“, a to 27.
května 1994. Společně s nimi vystoupili tehdy také
velmi populární Extreme. Nepopsatelně jsem si
přála setkat se s kapelou osobně. V den, kdy Steven
Tyler zdravil fanoušky z hotelového balkonu, jsem
odešla ze školy s výmluvou, že se necítím dobře. Na
toužebné setkání samozřejmě nebyla sebemenší
šance. Odehráli ještě jeden koncert v Ostravě. Na
ten jsem se bohužel kvůli školním povinnostem ne-
dostala. O tři roky později se AEROSMITH vrátili do
Prahy v rámci turné k opusu „Nine Lives.“ Účastni-
la jsem se každé možné soutěže slibující možnost
setkání s kapelou. Nepatřím k těm, kterým věci
v životě vychází lusknutím prstu. Na žádném sezna-
mu vítězů se mé jméno neobjevilo. Všichni mě pře-
svědčovali, že jsem naivní blázen, pokud si myslím,
že se někdy mohu setkat s takovou celebritou, ja-
kou je Steven Tyler. Hlavně si prý musím uvědomit
své možnosti a hranice. Myslela jsem si o tom své a
většinou jsem na tyto hloupé narážky srážející můj
sen ani nereagovala. Dlouhá léta nebyl v mém živo-
tě nikdo sdílející se mnou stejnou vášeň pro hudbu.
Neznala jsem žádné opravdové fanoušky AEROS-
MITH. Po pravdě řečeno, i dnes bych ty opravdové
v mém okolí spočítala na prstech jedné ruky. Slova
2