Po maturit? v Petrohrad? r. 1922 nastoupil do námo?ní
služby, jež mu v lét? umož?ovala poznávat nejv?tší oceány
a v zim? studovat na universit?, než mu paleontolog
akademik P. P. Suškin, jehož nadšený adept v?dy zaujal,
opat?il stálé laborantské místo. Budoucímu paleontologovi
se už v r. 1927 poda?ilo zjistit na Severu obrovské nalezišt?
vyhynulých ješt?r?, o ?emž pojednává i jeho první v?decká
práce. Vedle paleontologických expedic se ve t?icátých
letech pro své zkušenosti a jako d?lní inženýr (extern?
vystudoval hornický institut) ú?astní též geologických
výprav a pomáhá tak industrializující se socialistické zemi
odhalovat nerostná bohatství Uralu, St?ední Asie a Sibi?e.
Ve v?deckém díle jako kandidát (od r. 1940 už jako doktor)
biologických v?d navazuje na „geotektoniku“ M. M.
T??ajeva a s využitím Darwinovy živelné a Engelsovy
materialistické dialektiky postupn? formuluje zákonitosti
nové disciplíny na pomezí paleontologie a historické
geologie - tzv. tathonomie (základní, zobec?ující dílo
Tafonomija i geologi?eskaja letopis, 1950, populárn?jší
výklad v ?as. Priroda 1954, ?. 3). V pozd?jší práci se
zam??uje k biologickým problém?m paleozoologie.
Od r. 1944, kdy v ?asopise Novyj mir vyšly jeho povídky
Sem rumbov, se datuje jeho dráha spisovatele
v?deckopopulárních a v?deckofantastických p?íb?h?.
Povídky téhož roku vycházejí i knižn? (n?které z nich vyšly
pak ?esky pod titulem Sedm podivuhodných p?íb?h?, 1956,
1968) a po nich i další soubory: Vstre?a nad Tuskaroroj,
1945 (?esky Setkání nad Tuscarorou a jiné povídky, 1959,
1964, slovensky 1963), B?lyj Rog, 1945 (?esky Bílý Roh,
1947), T?? minuvšego, 1945 (?esky Stín minulosti, 1949,
1950), Almaznaja truba, 1946, Ozero Gomych Duchov,
1954, a kone?n? Buchta radužnych struj, 1959. V
povídkové tvorb?, v níž postupn? vedle populárn?
pou?ného tónu sílí prvek fantastický, zvláštní místo
zaujímá první „kosmická“ novela Zvezdnyje korabli, 1947
(?esky Hv?zdné koráby, 1949, slovensky 1958; ?esky též
pod titulem Návšt?vníci z hv?zd, v cit. Sedmi
podivuhodných p?íb?zích, 1956) a paleontologickou
expedicí do Mongolska inspirovaný soubor Doroga vetrov,
1954 (?esky Cesta v?tr?, 1961). - Pozd?ji dává Jefremov
p?ednost rozsáhlým románovým formám, jak je zahájil
historickou dilogií ze starého Egypta Velikaja duga, z níž
d?íve vyšel druhý díl Na kraju Ojkumeny, 1949 (?esky Na