abychom pokra?ovali v terminologii p?e?teného románu —
bylo toto úsilí p?evážn? záležitostí filosofických traktát? a
sociálních utopií (nap?íklad Konfucoius, Platonn, More,
Bacon, Komenský, Campanella, Owens, Saint-Simon,
Fourier, Cabet, Morris, ?ernyševskij), pak v p?edve?er
„éry Sv?tového Sjednocení — nastolení socialistického
?ádu na celém sv?t? — p?ejímá tuto úlohu pojednou
v?deckofantastický román.
Není na tom nic p?ekvapujícího, uv?domíme-li si v
duchu zákonitostí spole?enského vývoje rozhodnou úlohu
výrobních sil, a dnes tudíž i v?deckého a technického
rozvoje. Revolu?ní skoky ve vývoji techniky (od XIX.
století jen v oblasti energetiky: pára — elekt?ina a
spalovací motory — atom a raketový pohon), provázené
analogickými vlnami autorského i masového zájmu o
v?deckofantastickou literaturu (Verne — Wells — sciencefiction po první i druhé sv?tové válce a po vstupu ?lov?ka
do kosmu), p?inášely však tomuto novodobému literárnímu
žánru nejen novou látku a nes?etn? podn?t?, ale i nová
úskalí. Bu? že v n?m v d?sledku p?ívalu nových
v?deckých a technických poznatk? bytn?la poznávací
složka na úkor základní funkce um?lecké literatury, kterou
je výpov?? o ?lov?ku a jeho vztahu k sv?tu, ?ili že
v?deckofantastický román degradoval na úrove? populárn?
zábavné literatury, by? s nelepšími osv?tá?skými úmysly.
Nebo že na druhé stran? nové objevy neposkytovaly
autorovi pouze novou látku, materiál a rámec jeho
um?leckého vyjád?ení, ale že se p?itom m?nil sám jeho
vztah k nim, že nejednou k nim zaujal negativní,
nihilistické stanovisko. Oprávn?né obavy ze zneužití v?dy
a techniky proti ?lov?ku, jemuž dokázali Wells ?i ?apek,
Bradbury ?i Lem dát tak mistrovsky satirickou podobu
(by? n?kdy s idylickou koncovkou), vyrostly v sou?asné
západní science-fiction do obludných horror?, plných
pesimismu a bezvýchodnosti.
Akceptujeme-li pojetí v?decko-utopické fantastiky jako
synkretického žánru, vzešlého ze vzpomenutých utopií o
lepším p?íštím, dále z verneovského dobrodružného
románu výchovného s optimistickou vírou v technický
pokrok a vít?zství dobrých sil v ?lov?ku, a kone?n? z
poeovskyradcliffovské poetizace tajemna, fantasmagorie a
iracionálna, pak prav? zde naopak neúm?rn? zbytn?la
posledn? jmenovaná složka.