postrkované ?ernými postavami z Gen Šiho trestné
výpravy. „Milovaná, nebe moje, ?ekn?te, co mám d?lat?“
Fai Rodis poklekla p?ed devítinožkou a p?iblížila hlavu
k rezervnímu mikrofonu:
„Pozd?, Grife! Se mnou je konec. Veliteli, p?íteli,
žádám vás, prosím, na?izuji vám, abyste se nemstil!
Nedopoušt?jte se násilí! Nesmíme místo jasného snu o
Zemi zasít nenávist a hr?zu mezi obyvateli Tormansu.
Nepomáhejte t?m, kte?í p?išli zabíjet s obrazem trestajícího
boha, jenž byl nejstarším vynálezem ?lov?ka. Ne?i?te
zbyte?nými naše ob?ti!
Odle?te! Dom?! Slyšíte, Rifte? Na?izuji start!“
Rodis nem?la ani ?as, aby se ut?šila vzpomínkou na
milou Zemi. Nezapomn?la na špatné torman?anské
chirurgy, kte?í rádi oživují, a v?d?la, že nem?že zem?ít
oby?ejnou smrtí.
Oto?ením kli?ky na?asovala robota na výbuch po
uplynutí jedné minuty, pak mocným vyp?tím v?le zastavila
své srdce a padla na devítinožku.
Gen Šiovi ?erní muži s vít?zoslavným k?ikem vtrhli do
místnosti a na minutu, která jim v život? zbývala, stanuli
p?ed t?lem Pozemš?anky…
Velitel paprskového hv?zdoletu poprvé za sv?j dlouhý
život zaúp?l bolestí a hn?vem. Faino zelené sv?tlo na desce
života zhaslo. Zato tam, kde stála její devítinožka, vylet?l
prudce k ?ernému nebi sloup oslepujícího modrého ohn? a
vynesl popel Faina sežehnutého t?la do horních vrstev
atmosféry, kde ho rovníkový vzdušný proud ponese dál
kolem planety.