Hodina Býka | Page 323

Dívka zvedla k Virovi smutné o?i, v nichž mohl ?íst, že vidí svou životní dráhu až do konce. „Ne,“ ?ekla zvolna, „je mi dob?e, jen jsem se dnes podruhé setkala s prav?kou smrtí.“ ,,Jak? I tohle je památník? Co zde bylo?“ „není to památník, nýbrž chrám. V epoše Hladu a Vražd žil vynikající léka? Rce-Juti. Vynalezl prost?edek Sladké Smrti. Jeho následovníci a spolupracovníci vybudovali tenhle chrám P?átelské Ruky nad bezednou studnou z pradávných dob. Rce-Juti ?ekl všem slabým, t?žce nemocným, životem znaveným, pronásledovaným a vylekaným lidem: — P?ij?te sem, a já vám daruji sladkou smrt. Zjeví se vám laskavá a krásná, mladá a vábivá. Nic lepšího vám dnes nikdo na planet? dát nem?že, sami se p?esv?d?íte, že sliby jsou jen pustou lží. — A p?icházela k n?mu spousta lidí. V prvním pokoji ze sebe smyli prach, shodili od?vy a nazí vstupovali do klenutého sálu, kde v p?íjemném spánku umírali, aniž to pozorovali, bezbolestn?… Bezedná studna pohlcovala jejich t?la. Všichni trpící, kte?í ztratili nad?ji, zdraví nebo své blízké, vyhledávali a chválili moudrého léka?e. To bylo dávno…“ „A z toho dobrodiní u?inil stát povinnost umírat p?ed?asn?. Chrámy Sladké Smrti, lidé rozd?lení na DŽI a KŽI… Jestlipak mohl moudrý Rce-Juti p?edvídat tak hr?zné následky?“ „Nevím,“ odpov?d?la dívka bezradn?. „Ani to není t?eba.“ Vir ji pohladil po vlasech rozevlátých v?trem. Su-Te vztáhla ruku k jeho tvá?i a Pozemš?an m?l pocit, že rozechv?lá, n?žná dla? se dotkla p?ímo jeho srdce. P?edstavil si obrovské tmavé st?ny inferna, které dívku obklopovaly a za nimiž nebylo pro její duši a víru žádné opory. Silou v?le p?emohl p?ízrak, usmál se a ?ekl jí, jak je chytrá, p?vabná a jak se mu libí. D?v??ivá, zá?ící Su-Te na n?ho pohlédla a vstala pružn? a rychle jako obyvatelka Zem?. Vydali se k pochmurnému m?stu a nad pustou planinou se rozlehl Torman?an?in zvonivý hlas: „Sv?j poslední rok žiju na sv?t?, v jiných m?stech jsem nebyl, nikoho dobrého nepotkal…“ — jasná t?epotavá melodie p?ipomínala Viru Norinovi cosi velmi známého, co slýchával ješt? v raném d?tství.