Ten se usmál. Nebylo snadné uslyšet pod?kování od
obyvatele hlavního m?sta Jan-Jachu.
Te?, i kdyby astronavigátor podruhé zabloudil ve
starých uli?kách, p?ivedl by ho k cíli jemný sluch
Pozemš?ana. Psí št?kot bylo slyšet zdálky, protože psi tu
byli stejn? špatn? vychovaní jako jejich páni.
Su-Te vyb?hla do p?edsín?, jakmile uslyšela rachot
odemykaných zámk?. S výk?ikem „díky, díky“ se vrhla k
Virovi, ale náhle ztuhla jako p?imražená, p?emožena
studem. Ukázalo se, že už dostala onen kousí?ek bled?
modré plastické hmoty s pat?i?nými znaky a razítky, a tím i
právo na pobyt v hlavním m?st?.
Vir Norin se zaradoval, když uslyšel osobitý dív?in
hlas, nižší než hrdelní falsetové hlasy Torman?an?, ale
vyšší a jasn?jší než hrudní mezzosoprány žen z hv?zdoletu.
Su-Te s odv?kou mate?skou starostlivosti p?ipravila ve?e?i
z profesorových zásob a zesmutn?la, když zjistila, že Vir
ve?er nic nejí, nýbrž pije jakýsi zvláštní nápoj. Kdyby
astronaut v?d?l, s jakými obtížemi byla na Tormansu
spojena p?íprava jídla na primitivních topných za?ízeních,
vynasnažil by se n?co sníst. Ale protože nem?l ani zdání o
rozpálených plotnách a v??n? špinavém nádobí, klidn?
ve?e?i odmítl. Dívka požádala, aby k n?mu sm?la zajít,
jakmile si odpo?ine. Má prý velice d?ležitou otázku.
„D?ležitá otázka“ byla vy??ena, sotva d?v?e stanulo na
prahu. Vir nemohl uhnout, ani se vytá?et pod otev?eným
pohledem, který naléhav? toužil znát pravdu.
„Ano, Su- Te, nejsem obyvatel Jan-Jachu, ale z docela
jiné, velmi vzdálené planety Zem?. Ano, jsem ze stejného
hv?zdoletu, o kterém jste slyšela, ale jak vidíte, nejsme
banda kosmických lupi?? ani špión?. Jsme stejné krve, naši
spole?ní p?edkové p?ed více než dv?ma tisíci lety žili na
téže planet?. Jste ze Zem?, ne z Bílých Hv?zd.“
„V?d?la jsem to!“ zvolala Su-Te vít?zoslavn?. „Jsi
úpln? zvláštní, hned jsem to pochopila. Proto je mi s tebou
lehce a hezky, jak mi ješt? v život? nebylo!“ Dívka se
svezla na kolena, uchopila astronavigátorovu ruku a
p?itiskla si ji k tvá?i. Tak z?stala, s o?ima zav?enýma.
Vir jemn? a opatrn? uvolnil svou ruku, zvedl malou
Torman?anku a posadil ji do k?esla vedle sebe.
Vypráv?l jí o Zemi, o tom, jak se tu objevili, a také o
záhub? t?í ?len? posádky. V robotu bylo pár hv?zdicových
krystal? pro první seznámení s životem Zem?.