„Mluvíš tak sm?šn?, vždy? já nepat?ím ke vznešeným
lidem ve m?st?,“ usmála se dívka p?es zadržované slzy a
dodala: „Všechno se mi zhatilo. M?la bych se vrátit zpátky,
ale na to…“ Zmlkla, obrátila se a zvedla hlavu k
litinovému vlysu, jako by si prohlížela složité obrazce
hieroglyf? a had?.
Vir Norin uchopil její malou drsnou ruku. Torman?anka
pohlédla na vlastní dla?, která se ocitla náhle v tak velké
ruce.
Brzy v?d?l Vir všechno. Su An-Te ?ili Su-Te p?ijela ze
Zadní polokoule, z m?sta, které astronavigátor neznal a kde
d?v?e z vážných p?í?in, na n?ž se nevyptával, nemohlo
déle z?stat. Do hlavního m?sta p?išla za bratrem, který tu
pracoval ve slévárn? a byl jediným, koho Su-Te na sv?t?
m?la.
Snil o tom, že ji nechá cvi?it ve zp?vu a tanci, protože
kdyby m?la úsp?ch, mohla se stát DŽI. A to bylo jeho
dávným snem. Miloval svou sestru bez výhrad, což nebyl v
torman?anských rodinách jev obvyklý. Bratr sám
neprojevil nadání k vyššímu vzd?lání, nemohl se dostat
mezi DŽI, ale z neznámého d?vodu toužil ze všeho na
sv?t? nejvíc, aby dívka žila dlouho.
Zatímco Su-Te byla na cest? do hlavního m?sta, bratr
utrp?l v závod? vážné zran?ní a byl p?ed?asn? odeslán do
Chrámu Sladké Smrti. Ubohý majetek, a p?edevším úspory,
které si dával stranou, když o?ekával sestru, rozkradli
sousedé. P?ed smrtí jí poslal dopis na rozlou?enou, protože
v?d?l, že po p?íjezdu se p?jde informovat na poštu, kde má
bratra v hlavním m?st? hledat.
„Tady je…,“ Su-Te podala Virovi žluté lístky.
„Co te? chcete d?lat?“ zeptal se.
„Nevím. Nejd?ív m? napadlo, abych šla do Chrámu
Sladké Smrti, ale tam poznají, že jsem p?íliš mladá a
zdravá, a pošlou m? n?kam, kde to bude ješt? horší než
tam, odkud jsem p?išla… Zvláš? proto…,“ dívka se
zarazila.
„Že jste krásná?“
„?ekni rad?ji, že v mužích budím žádost.“ „Copak je
t?žké najít v tak velikém m?st? dobrého ?lov?ka a požádat
ho o pomoc?“
Su-Te pohlédla na Pozemš?ana s náznakem lítosti.