Fai Rodis pohlédla na kamenné tvá?e p?íchozích, z
nichž vyza?ovaly v?le a rozum. Nenosili žádné ozdoby ani
odznaky a jejich od?v, s výjimkou pláš?? ur?ených pro
no?ní putování, se nijak nelišil od obvyklých šat?
pr?m?rných DŽI. Pouze na palci pravé ruky m?l každý z
nich široký platinový prsten.
Fai vybídla hosty, aby se posadili. Pak ukázala na
prsten a zeptala se mluv?ího And?l?: „Jed?“
Muž povytáhl obo?í úpln? stejn? jako ?ojo ?agas a
jeho rty sebou sotva znateln? škubly v krutém úsm?vu.
„Poslední smrtelný stisk ruky pro ty, na koho padne
naše volba.“
„Odkud má vaše spole?nost sv?j název?“ zeptala se
Rodis.
„Nikdo neví. Tradice o tom nic ne?íká. Nazýváme se
tak od samého založení, tedy od okamžiku, kdy jsme se
objevili na planet? Jan-Jach z Bílých Hv?zd, nebo ze
Zem?, jak tvrdíte vy.“
„To jsem v?d?la. Jméno vaší spole?nosti má hlubší
smysl a je mnohem starší než si myslíte. Ve Stoletích
Temna vznikla na Zemi legenda o velikém boji mezi
Bohem a ?áblem, mezi dobrem a zlem, nebem a peklem.
Po boku Boha bojovali bílí and?lé, p?i Satanovi stáli ?erní.
Celý sv?t byl rozd?len vedví, dokud Satan a jeho vojsko
nebyli poraženi a svrženi do pekla. Ale existovali i and?lé
šedí, kte?í z?stali nezávislí, nikomu se nepod?ídili, na ni?í
stran? nebojovali. Nebe je zavrhlo, a peklo nep?ijalo. Od té
doby jsou navždy mezi nebem a peklem, tedy na Zemi.“
Zasmušilí návšt?vníci poslouchali s rozzá?enýma
o?ima; legenda se jim líbila. Rodis pokra?ovala:
„Jméno Šedí And?lé p?ijala tajná spole?nost, která ve
Stoletích Temna bojovala s inkvizicí a vystupovala stejn?
proti zlu ?erných sluh? Hospodina, jako proti lhostejnosti
dobrých bílých. V??ím, že se stanete následovníky svých
pozemských brat?í.“
„To je skv?lé!“ ?ekl v?dce Šedých And?l?. „Dodá nám
to ješt? víc jistoty.“
„V ?em?“ zeptala se Fai ne?ekan? ost?e.
„Že je nutný teror, p?echod od ojedin?lých akcí k
masovému vyhlazení šk?dc?, kterých v poslední dob?
neoby?ejn? p?ibylo!“
„Zlo se nedá zni?it mechanicky. Nikdo nedokáže hned
odhadnout rub akce. Je t?eba usm?r?ovat boj tak, aby ze