Architekt zbožn? sepjal ruce a hled?l na ni. P?ipomn?l
si postavy hrdin?, zakryté maskami. V normálních šatech
by se zdály mohutn?jší. Rodis oble?ená vypadala naopak
menší a ten?í, zatímco linie jejího nahého t?la byly
mnohem ur?it?jší a kontrastn?jší než na skulpturách
p?edk?.
Tael stál jako p?imrazený, s pohledem up?eným k
podlaze. Dokonce si p?ikryl o?i dlaní. Náhle se obrátil a
zmizel ve tm? galérie.
„Neš?astník, on vás miluje!“ vyrazil malí? p?erývan?,
skoro drsn? a nespoušt?l p?itom z Fai o?i.
„Š?astlivec!“ namítl Gachden.
„Dej si pozor! I ty budeš ztracen! Ale ml?!“ ?ekl Ritin
velitelsky.
„Umíte tan?it?“ obrátil se k Rodis.
„Jako každá žena na Zemi.“
„Tak tedy zatan?ete n?co takového, aby celé t?lo bylo v
pohybu, každý sval!“ Socha? za?al v šíleném tempu
skicovat na listy šedého papíru. N?kolik minut vládlo
ml?ení. Pak um?lec bezmocn? sv?sil ruce.
„Nesta?ím. Je to moc rychle! Vaše pohyby jsou stejn?
bleskové jako vaše myšleni. D?lejte jen koncovky, já vám
dám vždycky znamení, a vy strnete v p?íslušné póze!“
Tak se práce da?ila líp.
Když sezení skon?ilo, za?al socha? svazovat objemnou
kupu ná?rt?.
„Pokra?ovat budeme zítra…! Dovolte mi ale, abych se
tu chvíli posadil a po?kal. Vy budete hovo?it s ,And?ly’ a
já si vás ješt? zachytím vsed?. Nikdy bych si nepomyslil,
že lidé vyšší civilizace budou tak silní!“
„Nejste sám, kdo se tak zmýlil. Mnozí naši p?edkové se
domnívali, že ?lov?k budoucnosti se zm?ní v tenkou,
k?ehkou a n?žnou bytost. V pr?svitný kvítek na štíhlém
stonku.“
„Vystihla jste to úpln? p?esn?, dokonce i stejnými
slovy!“ zvolal socha?.
„Z ?eho by ?lov?k žil, má-li ?elit životu, bojovat s ním,
a zárove? se z n?ho radovat? Nechat za sebe pracovat
stroje? Jakýpak je to život? Abychom zdolali množství
obtížných úkol? — nebo? jen tak žije ?lov?k naplno —
musíme být silní, zvlášt? naši muži. Abychom pochopili
sv?t ve vší jeho kráse a hloubce, musíme vládnout silnými
city. Na stole u p?edsedy Rady ?ty? jsem vid?la