„To je zbyte?né. Šel práv? na verandu.“
Astronavigátorka zrozpa?it?la. „Pro? bychom Rifta
vyrušovali? Mám dojem, že p?emýšlí o hrozn? d?ležitých
problémech.“
„Práv? proto ho musíme rozptýlit. Z?ejm? nevíte, co
p?ed ?asem prožil. Grift totiž ztratil ženu, kterou miloval.
Zahynula p?i pr?zkumu starov?kého skladišt? s
biologickými jedy. Celá akce si vyžádala jen jediný lidský
život. Ale pro Rifta byl práv? ten život ze všech nejdražší.“
?edi Daan p?istoupila k výtahu, jehož dve?e se p?ed ní
pohotov? otev?ely. „Verandou“ se nazýval prostor pod
kupolí kolem sféroidu s ?ídicí kabinou. Sloužil k odpo?inku
a procházkám, ale využíval se i jako t?locvi?na. A už se
tam také buja?e prohán?li a krkolomn? zmítali Tivisa
Henako s Torem Likem.
?edi uvid?la Rifta op?eného o zábradlí, s pohledem
up?eným na st?íb?itou hladinu nádrže. Nádrž naplnili
p?eskupeným izotopem thalia, který byl nejedovatý i
net?kavý. Gymnasté používali bazén pro obtížné cviky v
podmínkách normální i zvýšené gravitace.
Dívka odvedla inženýra dol?. I zasmušilý velitel
hv?zdoletu se bezd?ky usmál, když ze své výše hled?l na
její zr?žov?lý obli?ej. Tan?ili pomalu a ml?ky. ?edi cítila,
jak Riftova strnulost zvolna mizí; jeho pohyby se
uvol?ovaly.
„Za pár dni budou mít astronavigáto?i všechna ?ísla a
data pohromad?. Pak se pustíte do práce vy —“ ?edi si
povzdechla. „Nic prý není strašn?jší než vstup do nulového
prostoru. Možná že…“
„Najdu pro vás místo v ?ídící kabin?. Je tam malé k?eslo
za chladi?em rychlostního indikátoru. Socioložka p?ece
pot?ebuje uvid?t ko?eny vesmíru, krutého a vražedného pro
život, který jako racek v no?ní bou?i letí jeho ?ernými
propastmi.“
„Ale p?ece letí!“
„Ano, a v tom práv? spo?ívá nejv?tší záhada života i
jeho nesmyslnost. Hmota, jež sama ze sebe rodí síly pro
pochopení vlastní podstaty a hromadí informace o sob?
samé! Zmije zakousnutá do vlastního ocasu!“
„Mluvíte jako ?lov?k ze starov?ku, který musil žít
omezený a ubohý život bez radosti poznání.“