Hodina Býka | Page 250

nevyt?žila Pozemš?anka z rozvleklých p?ísp?vk? nic, co by stálo za pozornost. Zvyk hovo?it za každou cenu si vysv?tlovala touhou ?e?níka uplatnit p?ed ostatními svou osobnost. Krom? toho záplava ?inoucích se slov skýtala ?lov?ku vnit?ní uvoln?ní, nutné ve sv?t? trvalého útlaku a roz?ilováni. Ale mnohomluvné referáty byly ?ím dál tím únavn?jší. Eviza se zaradovala, když byla ohlášena p?estávka. Vstala s úmyslem najít opušt?né místo, aby se trochu osv?žila procházkou — ale kdepak! Obklopil ji hlu?ný zástup vzrušených Torman?an? a Torman?anek všech v?kových vrstev, od mladých praktikant? až po šedovlasé p?ednosty nemocnic a profesory léka?ských institut?. Vyhledala pohledem hlavního léka?e, s nímž p?ijela z nemocnice. Prodral se bez okolk? davem a p?istoupil k ní. „Mám vás doprovodit do jídelny, abyste se posilnila? Páni kolegové, rozejd?te se, naše návšt?vnice ze Zem? je hladová a unavená!“ Eviza nem?la chu? na jídlo, zvlášt? v neznámé jídeln?. Ztrácela apetit p?i pohledu na nevysv?tlitelné nep?átelství obsluhujících žen. Jakákoli závislost na druhém ?lov?ku byla na Tormansu poko?ující. Každý se dlouho pitvo?il a naparoval, než vykonal, co bylo jeho p?ímou povinností. Nechu? ?i v nejlepším p?ípad? dokonalý nezájem o práci byly p?ízna?ným rysem vrstvy KŽI. DŽI se p?ed nimi t?ásli, kdykoli ?ekali na nejoby?ejn?jší službu. Na závodech a v továrnách, kde porou?eli fialoví „hadonoši“, byla situace jiná. Sebemenší odpor se bez prodlení trestal, nej?ast?ji transportem do Chrámu Sladké Smrti. Zato mimo dosah pronikavých o?í hodnostá?? a stráží se KŽI nenávid?ným DŽI všude krut? posmívali. A ti beze slova trp?li, protože v?d?li, že z rozhodnutí Rady ?ty? se KŽI mohou kdykoli stát jejich katy. Eviza, pono?ená do úvah, šla vedle šéfléka?e alejí k úzkému domu, kde byla jídelna i restaurace. „Divíte se, pro? jsem se ukryl za k?ovím a neb?žel spisovateli na pomoc?“ zeptal se zni?ehonic léka? a snažil se zachytit pohled své spole?nice. „Ne,“ odpov?d?la Eviza lhostejn?. Nebyla zv?davá na osobní motivy ?inu plynoucího nutn? ze spole?enského z?ízení na Tormansu. „Mohl bych si poranit ruce a poškodit mnoho lidí, kte?í by marn? ?ekali na operaci.“