Uplynula další p?lhodina… ?ty?icet minut. Letadla nad
Kin-Nan-Te se neobjevovala. Ve?erní stín ohromné
pagody se položil p?es h?bitov. I „rouha?i“ ztichli. Posedali
si na cesti?ky i na hroby, rukama objímali kolena a
pozorovali Pozemš?any. P?išli už na to, že ochranné pole,
které zpo?átku vytvá?elo kolem cestovatel? tenkou tmavou
st?nu, je ?ím dál pr?zra?n?jší? ?as od ?asu n?kdo vrhl n?ž,
jako by cht?l vyzkoušet sílu ochranné st?ny. N?ž odlet?l,
zazvonil o kameny a všechno se znovu uklidnilo.
Grif Rift náhle protrhl napjaté ticho h?bitova milou
pozemskou ?e?í. V tlup? to zašum?lo.
„Tiviso, Tore, Gene, poslouchejte! Rodis práv? hovo?ila
s ?ojo ?agasem. Letadla se probíjejí bou?í, která zu?í nad
rovinou Men-Zin. P?iletí o n?co pozd?ji. Šet?te bateriemi,
jak to jen p?jde, informujte m? o situaci v kterémkoli
okamžiku, ?ekám u pultu!“
Nenadálá bou?e zde, v nejklidn?jších ší?kách
Tormansu? A pro? se to dovídají teprve te?, když v
bateriových indikátorech ho?í poslední vlákno? Tor Lik
zachmu?en? odkryl zadní otvor devítinožky, ale nesta?il ani
vytáhnout atmosférický sondážní periskop, když mu Gen
Atal podal sv?j.
„Spojíme oba dohromady, sonda vyletí do výšky p?ti
set metr?.“
Tor ml?ky p?ikývl. Mluvit bylo t?žší. Ochranné pole už
propoušt?lo ?ev tlupy. Zá?ící cylindr, vyst?elený k obloze,
donutil „rouha?e“, aby ztichli. Jen dvou minut bylo t?eba,
aby se astronauti p?esv?d?ili, že atmosféra od Kin-Nan-Te
na vzdálenost mnoha kilometr? sm?rem k rovníku je úpln?
klidná. Stejn? spolehliv? zjistili, že nejmén? hodinu cesty
vzdušnou ?arou neletí žádné letadlo.
„?ojo ?agas lže! K ?emu jim bude naše smrt?“ vzlykla
Tivisa.
Muži ml?eli. Gen Atal zavolal Temný Plamen.
„Startuji s hv?zdoletem! Držte se, zkra?te ochranné
pole,“ ?ekl stru?n? Grif Rift.
Gen Atal rychle provedl zpam?ti výpo?et. Vzlet ze
stacionárního stavu trvá t?i hodiny, p?istání další hodinu.
Ne!
Je pozd?!