planety ani jejich zp?soby p?i styku s hosty, a nemohli tedy
p?edvídat vývoj událostí. Fialoví strážci zmizeli v
pr?chodech i s ran?nými a do monotónní melodie
ochranného pole zazn?l Fain signál.
„Vire, vypn?te robota!“
Astronavigátor vydechl úlevou, uklidil „h?íbek“ a
uslyšel v zesilova?i p?íkaz ?ojo ?agase, aby strážci s
„o?ima“ ud?lali konec nedorozum?ní a doprovodili hosty
nahoru do pokoj?.
Za n?kolik minut dopravil velký výtah ?ty?i hrdiny do
ohybu chodby, kde za?ínaly balkóny k Sálu Chmur. U
otev?eného okna do zahrady se z?eteln? rýsovala Faina
silueta.
Pr?van povíval jejími krátkými ?ernými vlasy. První se
k ní vrhla ?edi. Rodis jí položila ruku na rameno. Rty se jí
usmívaly, ale pohled m?la smutný, smutn?jší než v prvních
dnech pobytu na Tormansu.
„Vy jste tu natropili zmatk?, moji milí!“ zvolala bez
vý?itky. „Nejsem zatím zajatkyn?… Zatím!“
Tak dlouho nedat o sob? v?d?t!“ vy?tla jí Eviza.
„Opravdu, jednala jsem nesprávn?. Ale vid?la jsem za
ty dny tolik v?cí, že jsem do?ista zapomn?la na vaše obavy.
„Stejn? už bylo t?eba, aby zde trochu vyst?ízliv?li,“
nasupil se Gen Atal. „Život se stává nep?íjemný t?mi
nesmyslnými zákazy, tupou sebejistotou a strachem, který
panuje všude kolem.“
„Fai si však pot?ebuje odpo?inout,“ p?erušila ho ?edi.
Pod posilující sprchou ze záporných iont? probírala Fai
ve vzpomínkách dny strávené v pokojích ?ojo ?agase,
zatímco tenké tlapky devítinožky jí poskytovaly masáž
lehkými doteky biologicky aktivizovaných rukavic.
Zkušenost, kterou ud?lala, ot?ásla její d?v?rou v plán, který
si p?edem p?ipravila.
Všechno za?alo p?edvád?ním stereofilm? ze Zem?. Dva
roboti vytvo?ili p?enosový kanál, po n?mž Temný Plamen
za?al vysílat obrazy z pozemského života. Obyvatel?m
Jan-Jachu to p?ipadalo jako zázrak, jako by se na Tormans
p?enesl opravdový život z daleké planety.
?lenové Rady ?ty?, jejich ženy, n?kolik vyšších
hodnostá?? a inženýr Tael sledovali filmy se zatajeným
dechem.
K nejv?tšímu údivu Torman?an? nebylo v žádné životní
oblasti onoho velkolepého lidstva nic tajemného a