34
Tak a je tady červen, poslední měsíc školního roku. V minulém rozhovoru jste se dozvěděli něco víc o paní učitelce Hanzelkové, která nás bohužel opustí. Ještě jednou děkuji za pěkné odpovědi a roztomilou fotku.
Předpokládám, že se všichni už těšíte na zasloužené prázdniny. I já se na ně po těch dlouhých měsících těším. Doufám však, že i v tom posledním hektickém měsíci plném opravování známek si uděláte čas na náš časopis a s ním i na naši hádanku. Tak co? Uhodnete?
Odkdy učíte?
Od kdy? No hned po po promocích, to znamená od roku 1998, samozřejmě s přestávkou na mateřské.
Jaké předměty vás na škole bavily nejvíc a jaké naopak ne?
Tak to je jasné. Vždycky mě hrozně bavila matematika a k té jsem pak hledala nějaký předmět, který bych studovala. Humanitní vědy, čeština, dějepis a ani jazyky mě moc nebavily. Kromě ruštiny, ta byla celkem v pohodě.
Máte ze školy nějaký silný zážitek?
Asi ani tak ne. Já si myslím, že jsem to zažila tak, jak to prožíváte všichni. Taková ta klasika, nic, na co bych nějak silně vzpomínala.
Co se vám tady na gymplu líbí a co naopak ne?
Tady na gymplu? Je fajn pracovat s mladými lidmi. Každý den se děje něco nového. Není to stereotyp. A naopak se mi nelíbí neustálá zima na chodbách - věčný problém. Ve třídách velké teplo a na chodbách zima, ale tato budova je velká a historická a tenhle problém asi budeme řešit pořád. Ty přechody z chladivých chodeb do teplých tříd jsou nepříjemné.
Měla jste jako dítě nějaké vysněné povolání?
Vždycky jsem říkala - nevím proč- že chci být učitelkou. Nikdo není v rodině učitelem. Splnila jsem si takový svůj dětský sen.
Kdybyste měla možnost změnit povolání, změnila byste ho?
No asi bych se už rozhodla jinak v dnešní době. Už bych nešla studovat to, co jsem studovala a do školství bych se možná už také nehrnula. Asi bych se zaměřila na nějakou techniku.