Michael Flatley, jméno, které si asi zapamatuji už nadosmrti. On a jeho představení budu mít v hlavě už napořád. Abych vše uvedla na pravou míru.
Z názvu už jste nejspíš poznali, že se jedná o taneční show. Michael Flatley, její tvůrce, vytvořil irské folkové kouzlo, na které by se dalo dívat pořád
s pusou dokořán. Všechny ty efekty a kostýmy a vůbec vše bylo okouzlující.
Na konci této show s velkým S celá Ostrava aréna stála a účinkující nejméně pět minut odměňovala zuřivým potleskem.
Co bych vám mohla říct k ději?
Dle mého názoru se odehrával v kouzelném světě. V každém pořádném příběhu bojuje zlo proti dobru a ani zde tomu nebylo jinak.
Zlo bylo zde předvedeno jako rudé a nepoddajné. Intrikami svádělo dobré bytosti a svou až nestydatou svůdností dosahovalo, čeho si zamanulo. Naopak dobro ztvárněno čistě bílou a modrou bylo
od pohledu lehčí a jemnější. Pohyby dobrých bytostí byly ladné,
ale přesto výrazné, a když bylo potřeba, dokázaly tyto bytosti
i nemožné: například vycvičit roboty k boji.
Celá show byla rozdělena na, dalo by se říci, scény. Ty taneční byly proloženy i zpěvem nebo hraním na housle. Hudbu vystoupení zajišťovala převážně ta irská, ale byla obohacena i o modernější popové znaky.
Ovšem nejpodstatnější součástí celé této show byl step. Ten díky zabudovaným mikrofonům v podlaze přispíval nemalým dílem
k hudebnímu podkladu, ale také vypadal doslova neuvěřitelně.
Synchronizace všech tanečníků (a že jich nebylo málo) mě doslova uchvátila. Rychlost jejich nohou byla až neskutečná. Bylo vidět, kolik je za tím vším práce a jak jsou všichni účinkující nadšení za každého člověka, který ji ocení.
Celé přestavení bylo brilantní. Nejedno dítko si po skončení zkoušelo stepovat ještě v hledišti, aby napodobilo své nejnovější idoly. Nedivila bych se, kdyby se po zhlédnutí této show děti stepu vážně začaly věnovat, aby se mohly proslavit tak jako Flatley.
Kateřina Hyklová
28