4
Když se ráno podívám,
slunečnímu svitu vstříc jdu.
Když však okno otvírám,
pouštím si k tělu zimu.
Všude všechno se třpytí,
na pavučině kapky rosy kanou.
Já obdivuji krásy jarní,
láska a cit ve mně planou.
Příroda se probouzí
a já se probouzím s ní.
Toužím se jí dotknout
a v jejím objetí procitnout.
Avšak křehké procitnutí,
jež mi náladu pozvedá
a útěchu v srdci dodává,
večer při západu slunce usíná.
Báseň - Krásy jara
Už jste někdy byli na krmáši? Víte, co to ten krmáš je? Pouť se ve Slezku řekne jiným slovem krmáš. Také může znamenat hody nebo posvícení. Co si vybavíte pod slovem pouť? Většina z vás kolotoče, cukrovou vatu a teplo. Nejspíš vás vyvedu z míry. Ve studených dnech měsíce února se jedna taková pouť konala a já vám ji trochu přiblížím.
V malé vesničce v Bravanticích kousek od Ostravy se konala svatovalentýnská pouť. Jak taková pouť vypadá? Ráno se všichni sejdou v kostele a společně slaví bohoslužbu. Po slavnostní bohoslužbě jdou do Kulturního domu, kde je připraven oběd pro všechny. Letos byly připraveny jitrničky, jelítka, tlačenka-produkty ze zabíjačky. Celý den byl doprovázen hudbou. Naladit atmosféru nám přijela kapela Rozmarýnka z Bílovce. Odpoledne se tancovalo. Jelikož jsem nikdy nebyla až do konce, nevím jak tato pouť končí. Myslím si však, že lidé odcházejí s úsměvem na rtech.
Ne každá pouť je jenom o kolotočích.
Markéta Petrášová
Svatovalentýnská pouť