Tak a další měsíc za námi. Doufám, že se vám novoroční rozhovor líbil. Doslova jste si ho totiž vyprosili. Ještě jednou děkuji za milý rozhovor a omlouvám se za menší komplikace, pane Hlosto. A nyní, i když se uzavíraly známky a všichni učitelé byli velmi zaneprázdněni, jsem přece jen našla dobrou duši. Schválně, jestli i nyní uhodnete.
Měla jste nějaké vysněné povolání, když jste byla malá?
Vysněné povolání? Taková ta klasická holčičí přání jako herečky a zpěvačky a tak dále mě minula úplně, protože jsem poměrně brzy pochopila, že zpívat mohu jen v kroužku sebeobrany a pokusy hrát na nějaký hudební nástroj také ztroskotaly. A i když jsem chodila osm let do výtvarného kroužku, tak ani kreslení mi nijak k srdci nepřirostlo. Když nad tím teď přemýšlím, tak vlastně jediné povolání, na které jsem si jako dítě hrála, byla učitelka. Všechny hračky musely „chodit do školy“ a mít žákovské knížky. Ostatně má mladší sestra by vám zajisté s chutí vyprávěla, jak jsem ji naučila v jejich čtyřech letech číst a ona mi dodnes vyčítá, že se pak v první třídě nudila, protože jako jediná to uměla plynule.
Které předměty Vás ve škole bavily nejvíce a které naopak nejméně?
No, bavily mě jazyky. Nebo tedy přesněji se mi učily nejsnáze. Naproti tomu nad matikou, fyzikou a chemií jsem trávila skutečně dlouhé hodiny a výsledek se nějak nedostavoval, ač snaha opravdu byla! Učila jsem se dokonce například slovní úlohy a příklady nazpaměť, ale většinou bylo v písemkách „překvapivě“ zadání trochu jiné, takže...Takže jsem časem nad těmito předměty rezignovala a byla ráda, že od 3. ročníku jsme měli matiky už jen dvakrát týdně a chemii pak ve čtvrťáku vůbec, myslím. Počkat, to bych vám asi říkat neměla, není to moc „výchovné“. Ale je to prostě tak, nešlo mi to.
Proč jste se rozhodla pro učení?
Tak nějak to vyplynulo ze situace. Ještě ve čtvrťáku jsem vlastně při vypisování přihlášky na vysokou školu nevěděla stoprocentně jistě, co bych chtěla dělat. Školu jsem vybírala spíše intuitivně, nijak dlouho jsem nad tím nepřemýšlela. A taky podle toho, aby byla blízko Ostravy a já nepřišla o domácí hokejové zápasy. Co se oboru týče, tak nějaké technické věci nepřipadaly v úvahu. Jinak doma mě ale od učení spíše odrazovali, i když pocházím právě z učitelského prostředí. Učila i má teta a babička.
16