Když se řekne koronavirus, spousta lidí si představí ohromnou paniku, apokalypsu, roušky na obličeji a mrtvé lidi na ulici. Když jsem si tohoto stresového mraku všimla a chvíli jej taky byla součástí, rozhodla jsem se, že musím vědět, jaká je pravda. Proto jsem zkontaktovala Emilii, která je z Ruska a žije v čínském Wu-chanu, v centru zmíněné nemoci, a popovídala si s ní o aktuální situaci naprosto upřímně a nepřehnaně.
Jak a kdy jsi zjistila, že se ve Wu-chanu šíří nějaký virus? Jak ty a tvé okolí reagovalo?
Z čínských médií jsem o nějakém viru slyšela, někdo to dokonce rozeslal do mezinárodní skupiny v chatu. První jsem si myslela, že jde o nějakou sezónní chřipku a za chvíli bude zase klid. Ale když byla vyhlášena karanténa, pochopila jsem, že situace je vážnější, než se zdá. Tohle všechno se dělo během oslav čínského Nového roku, nikdo nečekal, že budeme muset být zavřeni doma se svými rodinami. A panika? Žádnou jsem nezaznamenala. Lidé, kteří masově brali jídlo z regálu (jak jste si mohli povšimnout v některých videích), tak činili hlavně proto, že jsou uzavřeny všechny obchody z důvodu zimních prázdnin. Před supermarketem, který mám od svého domu nejblíže, sice stála fronta, ale nikdo nepanikařil, dokonce si myslím, že někteří lidé v prvních dnech virus vůbec nezaznamenali.