Mnohé z vás nejspíš odradím hned na začátku, jelikož dnes budu psát o jedné zlaté klasice. Nic vám nevyčítám. Já sama jsem tuto knihu nesnášela. Při prvním čtení mě nezaujala a abych ji vůbec dočetla, musela jsem samu sebe hodně přemáhat. Vlastně se hodně divím, že jsem ji nevrátila do knihovny hned po první kapitole.
Pak jsem si ale po pár měsících pořídila svůj vlastní výtisk a ten byl přeložen někým jiným než předchozí vydání. Nikdy předtím mě nenapadlo, že jiný překlad může tak ovlivnit stejnou knihu. Naprosto jsem se do příběhu zamilovala a od doby, co knihu mám, což je asi rok
a půl, jsem ji přečetla snad šestkrát a rozhodně ne naposledy.
Myslím, že většina z vás příběh zná, ale pro ty, kteří netuší, o čem je řeč, přiblížím dějovou linku.
Basil Harward je neskutečně talentovaný malíř, který potkává mladičkého Doriana Graye na jedné z mnoha sešlostí, kam je často zván. Dorian se mu nesmírně zalíbí, jelikož je inteligentní, chová se velmi elegantně a v neposlední řadě je až nadpozemsky krásný. Stanou se přáteli a mladík později stává Basilovi modelem. Jednou se však u Basila v ateliéru Dorian setkává s lordem Henrym, který umí neuvěřitelně manipulovat s lidmi. Dorian je jím naprosto okouzlen a jeho chování se po jejich prvním setkání začne měnit.
Když pak jednou Basil nakreslí portrét Graye, který by se dal považovat za jeho nejlepší dílo, vyřkne Dorian, díky značnému vlivu Henryho, přání, že on nechce stárnout a dívat se na svůj obraz, jak krásný byl a o co vše přišel. Kéž by tak mohl stárnout obraz za něj.
Dorianovi se přání vyplní a i když je ze začátku vystrašen z toho, že se obraz trochu zohavil, začne tohoto “daru” využívat a svůj život zasvětí různým neřestem, jako jsou drogy, alkohol či nadměrné množství sexuální aktivity. Jak jeho příběh skončí, vám nicméně neprozradím, pouze vám dám radu, abyste neváhali a knihu si přečetli.
Je až neuvěřitelné, jakým způsobem toto dílo dokáže zapůsobit. Závislost Basila na Dorianovi a Doriana na Henrym člověka nutí přemýšlet, zda-li v životě netrpí podobným problémem. To, jak nás lidé dokáží ovlivnit, je, řekla bych, docela strašidelná věc a díky této knize jsem si začala pořádně všímat, jaké lidi mám okolo sebe.
Toto dílo bylo mou uvítací bránou do světa Oscara Wilda a nyní je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a Obraz Doriana Graye druhou nejoblíbenější knihou.
Teoreticky osmou, protože na prvním místě je celá série Harryho Pottera, ale druhé zní lépe než osmé :)
Lenka Sokolová
28