17. listopad je v naší historii datum plné mnoha podstatných událostí. Našim tématem jsou ale především dva konkrétní 17. listopady, které jsou oba významně spojeny s námi - studenty. Uvědomělý čtenář, jakýmž gymnazista bez pochyby je, již jistě ví, že míříme do roků 1939 a 1989 jejichž 80. a 30. výročí si letos připomínáme.
30. září 1938 byla Spojeným Královstvím, Francií, Německem a Itálií podepsána Mnichovská dohoda v jejímž důsledku přišlo Československo o pohraniční území zvané Sudety jenž tímto připadlo Německu. Anglie s Francií tuto dohodu podepsaly v dobré víře, že Hitlerovi budou Sudety stačit a že tak nebude muset dojít v Evropě k další válce. Mýlili se. Již v březnu 1939 Německo obsadilo i zbytek ČSR následkem čehož vznikl Protektorát Čechy a Morava.
28. října téhož roku se již v dopoledních hodinách začali Pražané scházet na Václavském náměstí, aby demonstrovali proti německé okupaci. Z davu demonstrantů se ozývaly hesla jako: “Ať žije Beneš!”, “Pryč s Hitlerem!” nebo možná celkem překvapivé “My chceme Stalina!” a zpívala se státní hymna. Německé i české orgány se pokoušely demonstraci rozehnat. Výsledkem byli dva mrtví, 15 těžce zraněných a na 400 zatčených Čechů. Tato demonstrace zneklidnili Berlín natolik, že bylo přikázáno na každý další projev odporu reagovat silou.
Jedním ze zabitých byl student lékařské fakulty UK Jan Opletal. Při střetu s policií byl zasažen kulkou, ale i přes včasný převoz do nemocnice a operaci 11. listopadu na následky svých zranění zemřel.
Pohřeb Jana Opletala 15. listopadu se stal manifestací odporu proti německé okupaci. Pohřbu se zúčastnily tisíce studentů a celá událost nakonec přerostla v další protinacistickou demonstraci. Na tyto události reagoval tehdejší protektor Konstantin von Neurath tvrdě. Okamžitě nechal uzavřít všechny české vysoké školy.
V noci z 16. na 17. listopadu pak bezpečnostní složky provedly razie s cílem zatknout organizátory nepokojů.
Devět ze zatčených studentských vůdců bylo popraveno v pražské Ruzyni. Byli to: Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert. Dalších 1200 zatčených studentů bylo převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde jich do roku 1943, kdy byli všichni zbylí propuštěni, 35 zahynulo.
Právě následkem těchto hrůzných událostí a tvrdých represí vůči českým studentům a inteligenci prohlásila Mezinárodní studentská rada v roce 1941 17. listopad za Mezinárodní den studentstva.